20 let Britu
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
V Choceradech na Berounsku se na ploše jednoho a půl hektaru rozkládá Les psích duší. Tento unikátní projekt má posloužit přírodě i lidem, kterým odešel čtyřnohý člen rodiny.
Za Lesem psích duší stojí občanské sdružení stejného názvu. Jde o projekt, který nemá v celé Evropě obdoby. Prvotně šlo jen o přání kynoložky a organizátorky projektu Evy Slivanské, zachránit kus přírody, která ji energeticky učarovala podobně, jako historie tohoto místa. Rychle se ale zrodila myšlenka projektu a les psích duší začal pomalu dostávat svou podobu.
Tento prostor má fungovat jako jakési klidné místo, kam mohou lidé chodit vzpomínat na svého zesnulého čtyřnohého parťáka. I když dnes už fungují i zvířecí hřbitovy, někdo má mazlíka i doma v urničce, stále je víceméně zvykem nechat tělíčko u veterináře.
V Lesu psích duší můžete svému čtyřnohému členu rodiny, který odešel, zasadit strom a případně ho i osadit cedulkou se jménem a daty mazlíka. Nepleťte si ale místo s klasickým hřbitovem, pochovávat těla tu povoleno není. Nenechte se zmást jménem, strom tu můžete zasadit i kočce nebo jinému zvířátku, pár jich je tu už vysazeno třeba křečkům. Jeden ze stromů je zde dokonce věnovaný i všem lidem s roztroušenou sklerózou. Jen je třeba zvolit správný druh stromu, kterému se tu bude dařit. Podporována je výsadba jakéhokoli listnáče, který je u nás běžně vidět ve volné přírodě.
Ačkoli jde o soukromý pozemek, otevřený je všem lidem, kteří tu mohou trávit svůj čas, procházet se, venčit psa nebo si chodit zavzpomínat na odešlé kamarády. Vysazení stromku byste však neměli dělat na vlastní pěst, ale předem kontaktovat sdružení a domluvit se s ním. Následnou péči o zeleň po vysazení jako je zálivka, ochranu a ošetření stromku pak už přebírá samo občanské sdružení.
Už jste někdy v Lesu psích duší byli, nebo tam dokonce vysadili za svého kamaráda strom? Já se tam budu muset co nejdříve podívat, myšlenka projektu mě oslovila a jsem zvědavá, jakou náladu bude místo šířit.
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...