Portréty oblíbených plemen doma i ve světě: Ruský toy
Tenhle roztomilý mini psík má milou a veselou povahu. Jde o poměrně nové plemeno a do obliby se tak teprve dostává. Má ale vše, co se očekává od společenského psa, nevšední vzhled a jako bonus při svém vzrůstu není náročný na místo. Myslím, že časem si najde místo v srdci mnoha chovatelů.
Plemeno ruského toy, neboli moskevského dlouhosrstého psa, vzniklo v Rusku z anglického toy teriéra přikřižováním jedinců bez průkazu původu i těch nečistokrevných. Časem došlo k narození dlouhosrstého štěněte. Dlouhá srst na uších tohoto psa, takzvané závěsy, byla nezvyklá a velmi líbivá. Proto se chovatelé rozhodli, že tento “nedostatek” bude typickým znakem pro nově vznikající plemeno. K nám byli první pejsci dovezeni v roce 1986 a Mezinárodní kynologickou organizací bylo plemeno uznáno teprve v roce 2006. Tehdy také došlo na přejmenování plemene na ruskéto toye.
Tito psíci mají jemnou stavbu těla, jsou malí a elegantní. Váhou nepřekročí 3 kg. Srst mají buď krátkou a jemnou, nebo dlouhou 3-5 cm a mírně zvlněnou. V obou varietách srst těsně přiléhá k tělu. Typickým znakem pro ruského toye jsou velké uši se závěsy - dlouhou hustou srstí, která v dospělosti zcela zakrývá vnější stranu a špičky uší.
Jsou to skvělí společníci, kteří se hodí k seniorům i dětem. Ke své rodině velmi přilnou, milují kontakt s nimi a těžko snáší samotu, i když s dávkou trpělivosti je možné je naučit i na odloučení. Díky vysoké inteligenci a učenlivosti jejich výcvik zvládnou i začátečníci. Jsou to také skvělí hlídači, kteří vás hlasitě upozorní na každou nezvanou návštěvu.
Hodí se i na psí sporty, pro svou rychlost a mrštnost zvláště pak na agility nebo dogdancing. Malý vzrůst ruského toye mu nebrání v absolvování dlouhých tůr. Naopak jde o aktivního psíka, který potřebuje dostatečně zaměstnat, aby měl možnost se náležitě vydovádět. Bude vám vděčný, když ho vezmete s sebou si zaběhat a zvládne vás následovat i při vyjížďce na kole. Skvělým způsobem, jak ho unavit, je coursing.
Ačkoli jde o dosti aktivní plemeno, vystačí si i s kratšími procházkami, pokud méně pohybu vynahradíte zaměstnáním jeho hlavy různými interaktivními hrami a hlavolamy. Při jeho výživě byste se měli zaměřit na granule vyráběné pro specifické potřeby malých plemen. Pokud se mu dostává kvalitního krmiva, nemá sklony k nemocem.
U nás zatím moc rozšířený není, ale ročně se tu narodí kolem dvaceti štěňat, tak snad brzy vstoupí víc do povědomí pejskařů.
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...
Každý pes má tendenci tak trošku „machrovat“. Občas se snaží někoho zahnat, prohnat nebo vyhnat. Nezáleží na rase, má to v sobě každý – jde totiž o pozůstatky chování, které bylo kdysi nezbytné, aby přežil. Chránil své území a své postavení vlastně...
Posledně vám Lukáš slíbil více detailů o nastavení fotoaparátu a o jeho režimech. A protože sliby se mají plnit, v následujícím článku vám vysvětlí, co znamenají jednotlivá záhadná písmenka a čísla a jak ovlivní výslednou fotografii: