Tajemství psích tlapek

Zajímalo vás někdy, jak to, že psi se mohou “bosky” brodit sněhem nebo běhat po náledí a tlapky jim neomrznou? Víme proč!

Polštářky psích tlapek jsou jednou z mála ploch, kterými se psi potí a které nejsou obaleny srstí. Když se nad tím takhle jeden zamyslí, dojde lehce k závěru, že tím spíš by měly být náchylnější k omrzlinám, nebo vlivem vlhkosti snad k ledové ploše i přimrznout. Jak je tedy možné, že si psi bezstarostně běhají ve sněhu i po ledu bez následků?

S vysvětlením přišel už v roce 2013 japonský vědec Hiroyoshi Ninomiya a jeho tým odborníků. Společně totiž zjistili, že za to psi vděčí zvláštnímu uspořádání cév v kůži tlapek, které v nich dokáží udržet teplo i při velmi nízkých teplotách. 

Tyto cévní struktury jsou tak miniaturní, že je běžným mikroskopem nelze vidět. K jejich odhalení a fotodokumentaci došlo až za použití elektronového mikroskopu, který dokáže dosáhnout mnohem vyššího efektivního zvětšení než běžný světelný mikroskop.

V psích tlapkách vytváří žíly kolem tepen síť. Jsou k nim tak blízko, že tepenná teplejší krev ohřívá krev v žilách a dochází tak ke značnému šetření tepla. Tento systém se nazývá tepelnými výměníky, který se krom psích tlapek objevuje i u tučňáků, velryb nebo tuleňů.

To ovšem není vše. K udržení tlapek v teple využívají psi ještě jeden fígl. Stejný, jaký praktikují polární lišky a vlci. Cévy těchto zvířat regulují přítok krve do tlapek podle teploty v okolním prostředí. Pokud tedy teplota klesne, průtok krve v tlapkách se zrychlí a ta se nestihne tolik ochladit.

Stejně, jako se dnes už povaha jednotlivých plemen, vlivem šlechtění méně či (spíše) více liší od jejich vlčích předků, je tomu tak i u fyzických vlastností. Je tedy možné, že i predispozice k odolnosti psích tlapek vůči mrazu se bude u různých plemen lišit. Těžko říct, jak budou sníh po delší dobu zvládat třeba tlapky miniaturních plemen. Tento výzkum byl prováděn na psech plemene bígl.

Jak vidno, psí tlapky toho vydrží víc, než jsme si možná mysleli. S čím ale příroda při jejich vývoji jistě nepočítala je sůl, štěrk a jiný posypový materiál. Paradoxně větší péči musíme psím tlapkám v zimě věnovat právě ve městech i při těch nejkratších procházkách než při celodenním výletě v přírodě.

Související články

Devět životů nemají, ale padat kočky skutečně umějí

Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.

Psi a kočky ve světě III: Psi na Srí Lance

Srí Lanka – dovolenkový ráj v jihovýchodní Asii, pro cestovatele země zaslíbená. Domluvit se anglicky tam není problém, ceny jsou vcelku nízké, domorodci jsou chudí, ale přátelští… Milovníkům psů se tam však naskýtá kromě pohádkových panoramat i smutný...

Mazlení s kočkami může i léčit

Domácí mazlíček přináší radost, to ví každý, kdo s nějakým žije v jedné domácnosti. Svojí hravostí a nepodmíněnou láskou nás často odpoutá od stresujících myšlenek a povinností. Učí nás žít tady a teď, soustředit se chvíli na přítomnost. Možná i to je...

Psí historie IV.: Bobbie

V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Bobbie ušel neuvěřitelných 4000 kilometrů, aby se vrátil ke své rodině.

Kočičí rekordy

Stejně jako psích rekordmanů, i těch kočičích najdeme dost. Víte třeba, jaký je rekord v počtu koček žijících pod jednou střechou?

Psí rekordy

Zajímá vás, jak velký je nejvyšší pes, jak malý je zas ten nejmenší, nebo třeba kolik míčků si pes dokázal nejvíc nacpat do pusy? Mezi těmi klasickými rekordy jako je věk nebo velikost najdeme i pár kurioznějších, pojďme se na některé z rekordů podívat.