Orientálky se vzhledem i charakterem velmi podobají siamkám. Tyto elegantní kočky se hodí pro extroverty, co hledají společníka na 100%. O jejich přítomnosti totiž vždy víte a případný nedostatek pozornosti vám jistě dají najevo.
Orientálka je vzhledem i povahou velmi podobná siamské kočce. Rozdíl mezi nimi je hlavně v barvě srsti a barvě očí - u orientálních krátkosrstých koček nenalezneme zbarvené odznaky typické pro siamské kočky, a na místo modrých očí mají smaragdově zelené.
Orientální krátkosrstá kočka je výsledkem křížení siamek s neušlechtilými domácími kočkami a jinými plemeny. Kolem roku 1950 totiž zejména angličtí chovatelé zatoužili po siamkách bez jejich typických odznaků. Díky velkému množství překřižovaných koček, se orientálky vyskytují v mnoha barvách a kresbách, vyjma siamského (himalájského) zbarvení. Najdeme je tedy v plných barvách, s náznakem kresby, s plnou kresbou i želvovinové, vždy v mnoha barevných varietách.
Jak už bylo řečeno, povahou se dají orientálky přirovnat k siamkám. Někteří říkají, že ta orientální je méně hlučná, ale nemusí tomu tak být vždy. Dobře vycházejí s ostatními kočkami i se psy, velmi dobrý vztah navazují s dětmi. Orientálky jsou velmi sociální kočky, které snášejí samotu opravdu velmi špatně. Pokud tedy lidští členové její smečky tráví většinu dne mimo domov, měla by mít k sobě alespoň kočičí společnost. Jinak by se mohla i pomalu usoužit a svou nespokojenost by pravděpodobně dala najevo demolicí domácnosti nebo nečistotností.
Ruku v ruce se společenskou náturou jde i jejich záliba v mazlení a hlazení. Nedostatek pozornosti si dokáží vynucovat, odbýt se moc nedají. Do vysokého věku zůstávají hravé a díky své vysoké inteligenci se poměrně rychle dokáží naučit i různé kousky. Mezi jejich oblíbené hry patří třeba aportování kuliček. Líbí se jim divoké hry, takže na ně nemusíte být při hraní zrovna opatrní, nějaké to šťouchnutí vydrží.
V centru pozornosti chtějí orientálky být i před vašimi návštěvami, které podrobí důkladné inspekci a dají jim poznat i něco z jejich neodbytnosti. Jsou i dosti zvědavé, což v kombinaci s jejich inteligencí může vést i k nepříjemnostem. Rychle přijdou na to, jak se pouští voda z kohoutku nebo otevírají dvířka s pamlsky.
Jak je vidno, o orientálních kočkách v domácnosti vždy víte. Nehodí se proto moc pro ty, co si váží svého klidu nebo tráví většinu času mimo domov. Lásku, která jim je dána, ale dokáží dvojnásobně oplatit.
Všichni se snažíme dát svým psím parťákům to nejlepší, od péče o zdraví až po volnočasové aktivity. Ani výživa v tom není výjimkou a u psů sleduje podobné moderní trendy, jako u lidí. Omezení či vyřazení obilovin z jídelníčku je jedním z hlavních a...
Ať už jde o kastraci nebo jakoukoli jinou operaci, vždy je potřeba dodržovat v určitém rozsahu následný klidový režim psa. To může být ovšem občas pořádný oříšek. Udržet hyperaktivního čtyřnohého mazlíčka v klidu není jen tak. Tady je pár tipů, jak...
O to v podstatě v tomto poměrně novém psím sportu jde - pást balóny. Cíl je stejný jako při pasení ovcí, tedy dostat všechny míče do branky. A nepleťte se, v treibballu se nenajde místo jen pro ovčácké psy. Cvičit můžete se psem jakékoliv rasy,...
Artróza se řadí mezi nejčastější onemocnění kloubů u psů. Doprovází ji bolesti a omezení pohybu. A protože se nedá vyléčit, přináším vám pár tipů na opatření, kterými můžete parťákovi s artrózou trochu ulevit.
Že existují psí restaurace, salony a lázně, je už dnes celkem běžná věc. Lidé se snaží svým mazlíčkům dopřávat veškerý možný luxus. Některé nabízené procedury mají větší smysl, jiné menší, ne-li žádný. Thalassoterapie je ale zrovna jedna z těch, které...
V dnešní době jsou civilizačním chorobám vystaveni i naši mazlíci. Obezita, stejně jako lidem, nesvědčí ani jim. Víte, jak poznáte obezitu u své kočky, jaké jsou její příčiny a důsledky?
Opět začíná sezóna klíšťat, a tak je na čase začít před nimi naše mazlíky chránit. Tito parazité totiž psy krom boreliózy ohrožují i anaplazmózou. A fakt, že je toto onemocnění nepříliš známé, neubírá na jeho vážnosti. Víte, na co si máte dát pozor?
Jen když se řekne kočičí mor, možná vám – chovatelům kočiček – naskočí husí kůže. Právě tímto označením se někdy nazývá panleukopénie, velmi nebezpečná kočičí nemoc. Lze jí nejen předejít, ale i včas odhalit její příznaky, jen je nutné mít informace.
Každá, byť sebemenší operace s sebou samozřejmě nese určitá rizika. Jde také jak o psychickou, tak o fyzickou zátěž zvířete. Sepsala jsem tedy pár tipů, jak rizika i zátěž co nejvíce eliminovat.
Minule jsem vám vysvětlila, že alergie na srst jako taková neexistuje. Řekli jsme si o alergenech, o příznacích alergie a jak je to s hypoalergenními plemeny. Dneska vám poradím, jak se s alergií vypořádat, aniž byste se museli mazlíka zbavovat....
Věděli jste, že pojem “alergie na srst” je vlastně nesmyslný? Alergenem totiž nejsou samotné chlupy. Na co přesně má tedy člověk alergii, pokud je alergický na psy nebo kočky a musí se hned zvířete zbavovat, pokud u něj taková alergie vznikne? A...
O tom, jak cítí bolest psi a jak ji (ne)projevují, už jsem psala. Pojďme se tedy podívat, jak je to s kočkami. U nich totiž není mnohdy jednoduché bolest vůbec zpozorovat. Pro jejich zdraví a pohodu je ale včasné rozpoznání problému důležité.
