Sníh nabízí psům spoustu zábavy. Skákání do závějí, chytání sněhových vloček, válení psích “andělíčků”, ochutnávání sněhu... aby se zábava nezměnila ve starost, je potřeba užívat si s mírou a na určité věci si dávat pozor.
Možná to znáte, nejeden pes ve sněhu řádí jako malý. Pobíhá sem a tam, skáče, noří se do něj čumákem. Pak jsou tu pesani, kteří jak vidí závěje, začnou s ochutnáváním a neodtrhnete je od nich po celý čas procházky. Nakonec je tu i pár takových, co do sněhu vůbec odmítají vkročit.
Jestli váš pes patří k nenasytným jedlíkům sněhu, raději ho v téhle jeho oblibě kroťte. Pokud to nepůjde jinak, nepomůže povel ani odvedení pozornosti, sáhněte po náhubku. Při nadměrném pojídání sněhu totiž hrozí nevolnost (nejeden pes z toho zvrací), nastydnutí i zánět žaludku.
Abyste se vyhli popraskání tlapek, mažte je v zimě speciálním impregnačním krémem. Ten polštářky ochrání i před solí a štěrkem. Po návratu domů je pak omyjte a namažte psím balzámem na tlapky. Nebo pokud se vám tohle nechce řešit, pořiďte jednoduše parťákovi psí botičky a máte vystaráno. O péči o psí tlapky jsem se více rozepsala zde.
Jde samozřejmě o plemeno psa i podmínky, ve kterých žije, ale pro většinu z nich, co žijí celoročně doma, je dobré na zimu pořídit funkční obleček, aby z dovádění ve sněhu nenastydli. Teplotní šok, který zažívají při každém vyjití ven z vytopeného domova je opravdu veliký a tělo se nestihne dostatečně rychle aklimatizovat na vnější podmínky. U psů malých plemen by měl být obleček samozřejmostí.
Jestli se pesan rád boří do sněhových peřin a dovádí v nich, byla by škoda mu takovou zábavu nedopřát. Nenechávejte ho ale řádit moc dlouho, aby neprochladl. Zvláště na dlouhou srst se navíc sníh rád nabaluje a tvoří namrzlé chuchvalce. Radši tuhle zábavu střídejte s proběhnutím, ať se pejsek zahřeje a může si zas skočit do závěje.
Omrzliny naštěstí nejsou moc časté. Nejčastěji postihují tlapky, uši a konec ocasu. Pes k nim může přijít, pokud je na mrazu dlouhou dobu a riziko se ještě zvětšuje, když nemá možnost pohybu. Za normálních okolností se jich tedy nemusíte bát. Způsobit je může i chvilkové stání na kovovém povrchu, tomu se tedy raději vyhýbejte.
Pokud plánujete dlouhý výlet, zvažte, jestli s sebou nevzít vyhřívací podložku. Ta se nahřeje v mikrovlnce a vydrží hřát až 12 hodin. Pokud tedy po cestě nepotkáte žádný přístřešek nebo třeba horskou chatu, kde by si mohl v teple na chvilku odpočinout, může to být skvělá nouzová varianta.
Jak si zimu užíváte s parťáky vy? Patříte k milovníkům zasněžených dní, nebo čas trávíte raději v teple domova? Máte nějaké vychytávky, které vám v péči o psa v zimě pomáhají? Doufám, že si sníh užijete a radovánky přežijete ve zdraví. Dávejte na sebe i pesany pozor a dovádějte s rozumem.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
