American Curl má velmi nápadný zjev díky svým dozadu natočeným uším. Mimo Spojených států, kde toto plemeno vzniklo, je ještě celkem vzácností. Už i u nás ho ale najdete. Je to velmi společenská kočka, které doma nic neunikne.
Zakladatelkou plemene byla černá kočka jménem Shulamith, kterou v roce 1981 našli jako vyhladovělé kotě v Kalifornii. Dvě z jejích čtyř koťat, která se narodila ještě téhož roku, měla dozadu stočené uši stejně jako ona. Došlo se k závěru, že za touto odchylkou stojí spontánní mutace díky dominantnímu genu.
Ten nemá žádné doprovodné efekty a proto se mohou křížit americké kadeřavé kočky mezi sebou i s neušlechtilými domácími kočkami, které se jinak co nejvíce blíží plemennému standardu. Díky dominantnosti genu bude mít i tak většina koťat uši stočené. Každopádně to se projeví až ve věku čtyř měsíců, kdy se koťatům začínají uši stáčet.
Jsou to středně velké kočky s elegantním štíhlým tělem. Nemají téměř žádnou podsadu, období línání u nich tedy nebude nijak dramatické a ani pravidelná péče o srst nezabere moc času. Ta může být krátká i polodlouhá a ve všech možných barvách i kresbách.
Kromě zvláštních uší je u americké kadeřavé kočky nápadné i její zaměření na lidi. Bývají to zvědavé inteligentní kočky, co se rády účastní veškerého dění v domácnosti. Rozhodně nebudou stát opodál, když se něco děje. Rády jsou v centru pozornosti a rády se i mazlí. O těhle kočkách zkrátka stále budete vědět, že tam jsou.
Díky tomu se skvěle hodí do rušnějších rodin a problémem nebývají ani děti. Mají totiž velmi vyrovnanou povahu a jen tak něco je nerozhází. Pokud tedy nejde o jejich uši, na ty jsou obzvláště citlivé, zvlášť pokud by se jim přetáčely dopředu.
Hravé a podnikavé americké kadeřavé kočky svou energii potřebují vybít dostatkem her nebo na šplhacím kůlu. Skvěle se snášejí s ostatními kočkami a dobře vycházejí i se psy. Není tedy od věci jim nějakého zvířecího společníka pořídit, zvlášť pokud trávíte hodně času mimo domov.
Ačkoli jde o plemeno nijak extra rozšířené, chová se i u nás. Už jste se s ním někde setkali? Třeba na výstavách? Já, stejně jako moje kočka, máme občas rády chvíle samy pro sebe. Z americké kadeřavé kočky bychom se tedy asi brzy stavěly na hlavu. :)
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
