Vědci došli k závěru, že majitelé koček jsou méně depresivní, úzkostní nebo uzavření. Vylučuje se to tedy s představou stereotypu “divných kočičích dam”, které si chlupaté parťáky pořizují kvůli osamělosti.
Vědci zkoumající emoční reakce lidí na “tísňové vokalizace” (kňučení a mňoukání) u psů a koček se zaměřili i na porovnávání výskytu úzkosti a deprese u majitelů domácích zvířat. Testováno bylo 561 lidí, z toho 111 mužů. 31 z nich vlastnilo pouze kočku, 184 psa, 49 lidem dělali doma společnost oba a zbytek byli lidé bez zvířat.
V Royal Society Open Science uvedli, že zjištění vzešlé z výzkumu je překvapilo. Jejich hypotéza totiž předpokládala, že majitelé koček budou vykazovat větší příznaky úzkosti či deprese než majitelé psů nebo lidé bez domácích mazlíčků. Nebylo tomu ale tak.
Účastníci, kteří příznaky deprese nebo úzkosti zažili, se kromě toho nijak výrazně nelišili ani v tom, jak negativně vnímali zvířecí zvuky. Celkově bylo ovšem kňučení psů hodnoceno jako smutnější než kočičí mňoukání.
Co asi nebude překvapením, je zjištění, že majitelé domácích mazlíků daný tísňový zvuk hodnotili negativněji než lidé, kterým doma žádné z uvedených zvířat společnost nedělá. Kočičí smutné mňoukání pak nejnegativněji hodnotili právě majitelé koček. Není se moc čemu divit. Pokud doma zvířátko máte, naučíte se mu rozumět a poznáte, kdy se trápí, naučíte se jejich řeč.
Podle autorů jsou majitelé koček stereotypně vnímáni jako osamělí, emotivnější a depresivnější než majitelé psů. Jedna charitativní organizace pro domácí zvířata uvedla, že asi 50 % dotázaných Američanů věří různým stereotypům o majitelích koček, mezi nimi právě i idee “kočičí dámy”. Dovolím si tvrdit, že u nás tomu není jinak.
Co si o tom myslíte vy? Taky si pod pojmem “kočičí dáma” představíte bláznivou paní obklopenou kočkami ze seriálu Simpsonovi? Napadá vás důvod, proč jsou majitelé koček vnímáni jako osamělejší a smutnější než majitelé psů? Mě napadá jedině to, že kočky jako takové jsou často vnímány jako mystická, občas i strašidelná zvířata.
Jestli hledáte malého přátelského psíka se spoustou energie a dobré nálady, jste na dobré stopě. A navíc po něm doma určitě nebudete mít podlahu plnou chlupů, vhodným parťákem je totiž i pro alergiky.
Jezdíme na výlety, na dovolené a někteří z nás i na psí soustředění a tábory. Jak řešit stravování psího chlupáče mimo domov? Pokud je vám sympatická myšlenka přirozené masové stravy, konzervy pro psy jsou skvělou alternativou ke granulím. A na cestách...
Lámete si hlavu, jak správně krmit psího chlupáče v zátěžovém řežimu? Už nemusíte. Řešení je nasnadě. Díky vysokému obsahu masa a všem potřebným vitamínům a minerálům může dobře posloužit masová konzerva. Ta je navíc vhodná i pro příznivce barfování.
Víte, co monoproteinové krmivo je? Z názvu je to vlastně jasné, mono-protein. Můžete si říct, že to je přece ale spíš nevýhoda, že krmivo obsahuje jen jeden protein. Není tomu tak. Hodí se pro zdravé psy i pro ty se zažívacími problémy.
Touto zákeřnou a hlavně celoživotní nemocí mohou trpět nejen lidé, ale i naši čtyřnozí mazlíčci. Vy, co máte doma kočičí parťáky, víte, jak jí předcházet, jak ji u chlupáče rozpoznat a jak mu podat první pomoc?
Běh nás udržuje v dobré fyzické i psychické kondici. Stejně tak naše psí mazlíčky. Jak se naučit běhat společně se psem? Při canicrossu, jak se běhu se psem také jinak říká, pomáhá pes svou silou běžci v běhu. Jaká je k tomu potřeba výbava a co byste...
To, že je Bohumil Hrabal úzce spjatý s Kerskem, je celkem známý fakt. Věděli jste ale, že byl obrovským milovníkem koček a dodnes tu, podle místních, najdete potomky Hrabalových koček?
Jak se zachovat v případě, že vašemu psovi během procházky něco stane? A jak mu poskytnout první pomoc? Co by mělo být základním minimem v psí lékárničce? Jak na drobná poranění, otravu nebo alergickou reakci? Svoje tipy vám prozradí v dalším díle...
Kočky hrají v životě mnohých z nás důležitou roli. Jsou nám rovnocennými společníky, utěšují nás, rozesmívají a sdílejí s námi i nejrůznější všední okamžiky. Už po tisíce let jsou nám společníky i pomocníky. Svůj svátek si tedy jistě zaslouží.
Toto vzácné plemeno se velmi podobá svým předkům - Shar-Pei. Jsou to vlastně jeho zmenšeniny s pár odchylkami v povaze. Ačkoli je jejich výchova složitější, jsou to výborní rodinní společníci.
Psí apetit nezná mezí. A tak není neobvyklé, že pes spořádá kus klacku, se kterým si ještě před chvíli hrál, nebo se prostě jen “pase” na louce během procházky. Někdy to mohou odnést i vaše domácí květiny. Jaké rostliny ale pro psa mohou být nebezpečné...