Psí dárcovství krve

O nově vzniklém registru psích dárců krve už jsem psala. Pojďme se tedy podívat, jak samotné darování krve probíhá, kdo ho může podstoupit a proč je tak důležité. Třeba někoho z vás přesvědčím, aby se do registru se svým parťákem zapsal.

Podobně jako u nás lidí může i u psů včasné darování krve znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Přitom důvodů k transfuzi může být spousta, například krvácení při úrazu, otravy, orgánové selhání i některé onemocnění z poruch imunity. Potřeba transfuze krve může nastat i při operaci.

Spousta lidí si myslí, že u psů se krevní skupiny neřeší, ale není to tak úplně pravda. Zatímco u lidí se rozlišují 4 základní krevní skupiny, u psů jich je popsáno dokonce 8. U jednoho psího jedince jich sice může být přítomno více z nich, musí spolu ale být kompatibilní. Pokud by se setkaly skupiny nekompatibilní, mohlo by dojít k transfuzní reakci - tělo příjemce by se začalo bránit darované krvi tvořením protilátek. Ty napadají cizí krevní buňky, což vede k úbytku červených krvinek v krevním řečišti. S tím jsou spjaté komplikace jako žloutenka, anémie, selhání jater aj. Další komplikací, která může nastat, je alergická reakce. Ta se může projevit v různém rozsahu a závažnosti od kopřivky až po anafylaktický šok často končící i smrtí.

U psů se ovšem před transfuzí jejich krevní skupina nezjišťuje právě kvůli množství krevních skupin a s tím spojené složitosti jejího přesného stanovení. Vychází se ze skutečnosti, že při první transfuzi je riziko reakce velmi malé. Při každé další transfuzi ale riziko značně roste a před ní je již nutné provést alespoň tzv. křížovou reakci, kdy se smíchá krev dárce a příjemce a sleduje se reakce.

Odebraná krev by se měla ihned použít, i když při správném skladování vydrží použitelná několik dní. Proto je v akutních případech shánění dárce tak obtížné. Některé veterinární kliniky sice mají svůj seznam potencionálních dárců, není to ale zdaleka pravidlem. Proto je online registr psích dárců tak potřebný. 

Než se pustíme do samotného popisu procesu, pojďme si říct, co pes musí splňovat, aby vůbec krev mohl darovat. Musí jít o psa ve věku 2 až 8 let s alespoň 25 kily. Samozřejmostí je dobrý fyzický stav a zdraví, včetně pravidelného očkování. Nesmí chybět ani dobrá ovladatelnost, pes by neměl být agresivní ani bázlivý. Odběru se nemůže účastnit hárající fena ani fena po štěňatech.

Před prvním dárcovstvím je pesanovi proveden test krevních skupin a před každým jednotlivým dárcovstvím projde veterinární prohlídkou. Veterinář zkontroluje jeho očkovací a odčervovací schéma a dojde i na kompletní hematologické vyšetření krve.

Samotný odběr pak probíhá přes kanylu zavedenou do některé z velkých žil do odběrového vaku o objemu 100 nebo 200 ml a trvá kolem 20 minut. Příjemce pak krev dostává společně s protisrážlivým přípravkem.

Jste už zapsaní v online registru, nebo váš pes dokonce patří mezi ty, co svou krví nějakého jiného pejska už zachránili?

Související články

Devět životů nemají, ale padat kočky skutečně umějí

Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.

Psi a kočky ve světě III: Psi na Srí Lance

Srí Lanka – dovolenkový ráj v jihovýchodní Asii, pro cestovatele země zaslíbená. Domluvit se anglicky tam není problém, ceny jsou vcelku nízké, domorodci jsou chudí, ale přátelští… Milovníkům psů se tam však naskýtá kromě pohádkových panoramat i smutný...

Mazlení s kočkami může i léčit

Domácí mazlíček přináší radost, to ví každý, kdo s nějakým žije v jedné domácnosti. Svojí hravostí a nepodmíněnou láskou nás často odpoutá od stresujících myšlenek a povinností. Učí nás žít tady a teď, soustředit se chvíli na přítomnost. Možná i to je...

Psí historie IV.: Bobbie

V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Bobbie ušel neuvěřitelných 4000 kilometrů, aby se vrátil ke své rodině.

Kočičí rekordy

Stejně jako psích rekordmanů, i těch kočičích najdeme dost. Víte třeba, jaký je rekord v počtu koček žijících pod jednou střechou?