Pejskařská etika nejen pro pejskaře
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
O nově vzniklém registru psích dárců krve už jsem psala. Pojďme se tedy podívat, jak samotné darování krve probíhá, kdo ho může podstoupit a proč je tak důležité. Třeba někoho z vás přesvědčím, aby se do registru se svým parťákem zapsal.
Podobně jako u nás lidí může i u psů včasné darování krve znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Přitom důvodů k transfuzi může být spousta, například krvácení při úrazu, otravy, orgánové selhání i některé onemocnění z poruch imunity. Potřeba transfuze krve může nastat i při operaci.
Spousta lidí si myslí, že u psů se krevní skupiny neřeší, ale není to tak úplně pravda. Zatímco u lidí se rozlišují 4 základní krevní skupiny, u psů jich je popsáno dokonce 8. U jednoho psího jedince jich sice může být přítomno více z nich, musí spolu ale být kompatibilní. Pokud by se setkaly skupiny nekompatibilní, mohlo by dojít k transfuzní reakci - tělo příjemce by se začalo bránit darované krvi tvořením protilátek. Ty napadají cizí krevní buňky, což vede k úbytku červených krvinek v krevním řečišti. S tím jsou spjaté komplikace jako žloutenka, anémie, selhání jater aj. Další komplikací, která může nastat, je alergická reakce. Ta se může projevit v různém rozsahu a závažnosti od kopřivky až po anafylaktický šok často končící i smrtí.
U psů se ovšem před transfuzí jejich krevní skupina nezjišťuje právě kvůli množství krevních skupin a s tím spojené složitosti jejího přesného stanovení. Vychází se ze skutečnosti, že při první transfuzi je riziko reakce velmi malé. Při každé další transfuzi ale riziko značně roste a před ní je již nutné provést alespoň tzv. křížovou reakci, kdy se smíchá krev dárce a příjemce a sleduje se reakce.
Odebraná krev by se měla ihned použít, i když při správném skladování vydrží použitelná několik dní. Proto je v akutních případech shánění dárce tak obtížné. Některé veterinární kliniky sice mají svůj seznam potencionálních dárců, není to ale zdaleka pravidlem. Proto je online registr psích dárců tak potřebný.
Než se pustíme do samotného popisu procesu, pojďme si říct, co pes musí splňovat, aby vůbec krev mohl darovat. Musí jít o psa ve věku 2 až 8 let s alespoň 25 kily. Samozřejmostí je dobrý fyzický stav a zdraví, včetně pravidelného očkování. Nesmí chybět ani dobrá ovladatelnost, pes by neměl být agresivní ani bázlivý. Odběru se nemůže účastnit hárající fena ani fena po štěňatech.
Před prvním dárcovstvím je pesanovi proveden test krevních skupin a před každým jednotlivým dárcovstvím projde veterinární prohlídkou. Veterinář zkontroluje jeho očkovací a odčervovací schéma a dojde i na kompletní hematologické vyšetření krve.
Samotný odběr pak probíhá přes kanylu zavedenou do některé z velkých žil do odběrového vaku o objemu 100 nebo 200 ml a trvá kolem 20 minut. Příjemce pak krev dostává společně s protisrážlivým přípravkem.
Jste už zapsaní v online registru, nebo váš pes dokonce patří mezi ty, co svou krví nějakého jiného pejska už zachránili?
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Asi si nejde nevšimnout dlouhých výrazných vousků na tvářích kočky. Víte ale, kde všude kočka hmatové chlupy má? A víte, jak vlastně tento komplexní hmatový orgán funguje?
Jak jistě víte, asistenční psi dnes pomáhají lidem s řadou fyzických nebo psychických postižení. Nejen v Americe ale existuje i program, který pomáhá dětem se čtením a komunikací.
Všichni se snažíme dát svým psím parťákům to nejlepší, od péče o zdraví až po volnočasové aktivity. Ani výživa v tom není výjimkou a u psů sleduje podobné moderní trendy, jako u lidí. Omezení či vyřazení obilovin z jídelníčku je jedním z hlavních a...
Ať už jde o kastraci nebo jakoukoli jinou operaci, vždy je potřeba dodržovat v určitém rozsahu následný klidový režim psa. To může být ovšem občas pořádný oříšek. Udržet hyperaktivního čtyřnohého mazlíčka v klidu není jen tak. Tady je pár tipů, jak...
O to v podstatě v tomto poměrně novém psím sportu jde - pást balóny. Cíl je stejný jako při pasení ovcí, tedy dostat všechny míče do branky. A nepleťte se, v treibballu se nenajde místo jen pro ovčácké psy. Cvičit můžete se psem jakékoliv rasy,...
Artróza se řadí mezi nejčastější onemocnění kloubů u psů. Doprovází ji bolesti a omezení pohybu. A protože se nedá vyléčit, přináším vám pár tipů na opatření, kterými můžete parťákovi s artrózou trochu ulevit.
Že existují psí restaurace, salony a lázně, je už dnes celkem běžná věc. Lidé se snaží svým mazlíčkům dopřávat veškerý možný luxus. Některé nabízené procedury mají větší smysl, jiné menší, ne-li žádný. Thalassoterapie je ale zrovna jedna z těch, které...
V dnešní době jsou civilizačním chorobám vystaveni i naši mazlíci. Obezita, stejně jako lidem, nesvědčí ani jim. Víte, jak poznáte obezitu u své kočky, jaké jsou její příčiny a důsledky?
Opět začíná sezóna klíšťat, a tak je na čase začít před nimi naše mazlíky chránit. Tito parazité totiž psy krom boreliózy ohrožují i anaplazmózou. A fakt, že je toto onemocnění nepříliš známé, neubírá na jeho vážnosti. Víte, na co si máte dát pozor?
Jen když se řekne kočičí mor, možná vám – chovatelům kočiček – naskočí husí kůže. Právě tímto označením se někdy nazývá panleukopénie, velmi nebezpečná kočičí nemoc. Lze jí nejen předejít, ale i včas odhalit její příznaky, jen je nutné mít informace.
Každá, byť sebemenší operace s sebou samozřejmě nese určitá rizika. Jde také jak o psychickou, tak o fyzickou zátěž zvířete. Sepsala jsem tedy pár tipů, jak rizika i zátěž co nejvíce eliminovat.