Tito psi jsou mezi mini psími plemeny velmi populární. Neznám snad nikoho, kdo by nevěděl, jak mopsík vypadá. Věděli jste ale, že jde o starodávné plemeno z Dálného východu s velmi bohatou historií?
Mopsíci mají dlouhou a bohatou historii, která sahá až do Starověké Číny. Kam přesně spadají skutečné začátky jejich chovu jako společenského psa sice nevíme, protože kolem roku 250 př. n. l. byly z rozkazu císaře zničeny všechny písemné záznamy země. Víme ale, že první zmínky o tzv. “krátkohubých psech”, se začaly objevovat už kolem roku 1700 př. n. l. Šlo ovšem nejspíše o psy užitkové, a proto někteří autoři vznik plemene datují do 6. století př. n. l.
V 7. století byli na Dálném východě chováni krátkolebí krátkosrstí společenští psi, nazývaní Lo-še. Tento název se dodnes považuje za čínský ekvivalent jména mopse. Obecně se považuje, že do Evropy se tito psíci dostali přes Nizozemsko, kam je dovezli námořníci a obchodníci začátkem 16. století, kdy se otevřely cesty mezi Dálným východem a Evropou. Podobné krátkolebé pejsky ale můžeme najít už na starších evropských obrazech (např. i na portrétu krále Karla IV.). Je tedy možné, že se na náš kontinent dostali i o několik století dříve, například přes hedvábnou stezku nebo při křížových výpravách.
Chov dnešního moderního mopse začal v Anglii. Ačkoli sem tyto psy přivezl v 16. století Vilém III. Oranžský, začalo se s chovem až v 19. století. Založen byl hlavně na psech dovezených ze starého kontinentu (chovu se dařilo zejména v Německu) nebo Číny. Spoustě historických osobností mopsi učarovali, jednomu ze psů byl vybudován pomník, a dokonce existovaly i mopsí řády.
I původ jména mají tihle malí psíci zajímavý. My jsme přejali německý název Der Mops, který má původ v holandském mopperen - chrápat. Což asi nikoho, kdo mopse alespoň na chvilku viděl na vlastní oči, nepřekvapí. Jsou to vážně chrochtálci :). Anglické jméno Pug je zas nejspíš odvozeno z latinského slova pugnus - pěst. Ani toto není žádným velkým překvapením, jejich hlava opravdu jako sevřená pěst vypadá.
Dnes, i když toto plemeno začátkem 20. století téměř vymizelo, se mopsíci těší velké oblibě po celé Evropě i v Americe. A ještě, aby ne. S rolí společenského psa má mnohaleté zkušenosti. Je zvyklý být s člověkem v těsném kontaktu, a to doslova. Nejspokojenější je ve vašem klíně nebo s vámi v posteli. Doma si nic nenechá ujít a vždy chce být ve středu dění. V rušné domácnosti si libuje, a proto dobře vychází i s dětmi. Naopak samota i delší odloučení je pro něj utrpením. Nejde mu ani dost dobře vymezit místo, musí se pohybovat po celém bytě, aby mu něco neuteklo.
Vhodným společníkem tedy může být pro člověka, který netráví moc času mimo domov a hledá pozitivního, veselého parťáka, který s ním bude trávit čas. Je třeba ale pamatovat na to, že spíš než sporťák, je to gaučový povaleč.
Co vy, patříte k těm, kteří výrazný vzhled mopsíků milují, nebo vás spíše odpuzuje?
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
