Pokud pořizujete psa do domácnosti k dítěti, je potřeba nastavit jednoduchá, ale přísná pravidla pro obě strany. Vše musí fungovat, aby nedošlo k žádnému neštěstí. Jak si s tím poradit?
O tom, jak připravit psa na příchod miminka už jsem psala. Jak ale postupovat, když si pořizujete psa do domácnosti, kde už máte dítě? Aby nedošlo k žádné, byť sebemenší katastrofě, nebo se pes netrápil, je třeba držet se pár jednoduchých pravidel a rad.
Některá plemena jsou svou povahou k dětem vhodnější, některá zase zcela nevhodná. Na to byste měli myslet už při vybírání pesana a nedat tolik na vzhled, jako na jeho povahu. Ideální pak je, pokud pejsek už od malička vyrůstá s dětmi a je na ně zvyklý. Případně se poradit s chovatelem, jaké ze štěňátek reaguje na děti nejlépe. Na návštěvy k chovateli nejlépe chodit i s ratolestí a sledovat jejich interakci. Chovatel vám také může poradit, na co si u konkrétního pejska dát pozor. Pokud si psa pořizujete z útulku, informujte se dobře o jeho povaze a vztahu k dětem, případně si nechte doporučit pejska, u kterého jsou si jistí, že problém s dětmi nemá.
Je dobré dítě připravovat na příchod nového čtyřnohého člena rodiny už předem. Povídat mu o tom, jaké to bude, až bude doma a co vše se změní. Vždy ale mějte na paměti, že pejska pořizujete sobě, ne dítěti. To samozřejmě může mít povinnosti úměrné svému věku a dovednostem, ale za zvíře a jeho zaopatření máte vždy zodpovědnost vy, stejně jako za dítě.
U starších dětí bude soužití s novým členem rodiny samozřejmě jednodušší. Ty už chápou, že jde o živou bytost a rozlišují, co je dobře a co špatně, všelicos jim už vysvětlíte. U menších dětí to bude chtít hodně trpělivosti a důslednosti v dodržování pravidel - pejska netaháme, na pelechu ho necháváme být nebo že mu nesaháme do misky s jídlem. Pravidla jsou potřeba nastavit i psovi, jako že dětské hračky hafanovi nepatří, nebude jíst dětem z ruky a podobně. Je velmi důležité, aby zvíře mělo doma vždy nějaké místo, kde bude mít od dítěte klid. Minimálně by tak měl fungovat právě jeho pelech.
Všímejte si také jeho signálů a učte to i dítě. Pes nikdy nekousne bez varování. Na vás je sledovat a zavčasu reagovat - dítě okřiknout, chytit za ruku, odnést od psa, zkrátka cokoliv je v dané situaci adekvátní. Dítěti pak nezapomeňte vysvětlit, proč jste se tak zachovali, i když půjde o batole. Naučte ho také vnímat alespoň ten nejzákladnější signál - vrčení. Sklopení uší, grimasu v obličeji, naježení nebo postavení těla, děti možná ještě “číst” nedokážou, tomuto ale porozumí i ve velmi útlém věku. Pokud budete důsledně vysvětlovat, v jakém momentě mají pejska nechat být, rychle se tím začnou řídit.
Nikdy nenechávejte psa a dítě samotné bez dozoru. U těch menších je to samozřejmost, u větších je to potřeba také, a to minimálně do doby, než si jste chováním dítěte a psa naprosto jistí. Abyste utužili vztah mezi dítětem a psem, můžete ho nechat (pod dozorem) chlupáče krmit. To, že láska prochází žaludkem, neplatí snad u nikoho tolik jako u psů.
Byli jste už v této situaci? Povedlo se vám vše lehce vysvětlit a nastavit pravidla, nebo to dalo spoustu práce? A s kým to bylo jednodušší, se psem, nebo s dítětem?
Jestli letos plánujete venčit svého psa na pláži a nejen to, kromě článku Se psem k moři by se vám mohlo hodit také cestovní pojištění. Pojistka vám pomůže pokrýt náklady na nečekané nehody na cestách, jako jsou úrazy, nemoci a podobně.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...