Pokud pořizujete psa do domácnosti k dítěti, je potřeba nastavit jednoduchá, ale přísná pravidla pro obě strany. Vše musí fungovat, aby nedošlo k žádnému neštěstí. Jak si s tím poradit?
O tom, jak připravit psa na příchod miminka už jsem psala. Jak ale postupovat, když si pořizujete psa do domácnosti, kde už máte dítě? Aby nedošlo k žádné, byť sebemenší katastrofě, nebo se pes netrápil, je třeba držet se pár jednoduchých pravidel a rad.
Některá plemena jsou svou povahou k dětem vhodnější, některá zase zcela nevhodná. Na to byste měli myslet už při vybírání pesana a nedat tolik na vzhled, jako na jeho povahu. Ideální pak je, pokud pejsek už od malička vyrůstá s dětmi a je na ně zvyklý. Případně se poradit s chovatelem, jaké ze štěňátek reaguje na děti nejlépe. Na návštěvy k chovateli nejlépe chodit i s ratolestí a sledovat jejich interakci. Chovatel vám také může poradit, na co si u konkrétního pejska dát pozor. Pokud si psa pořizujete z útulku, informujte se dobře o jeho povaze a vztahu k dětem, případně si nechte doporučit pejska, u kterého jsou si jistí, že problém s dětmi nemá.
Je dobré dítě připravovat na příchod nového čtyřnohého člena rodiny už předem. Povídat mu o tom, jaké to bude, až bude doma a co vše se změní. Vždy ale mějte na paměti, že pejska pořizujete sobě, ne dítěti. To samozřejmě může mít povinnosti úměrné svému věku a dovednostem, ale za zvíře a jeho zaopatření máte vždy zodpovědnost vy, stejně jako za dítě.
U starších dětí bude soužití s novým členem rodiny samozřejmě jednodušší. Ty už chápou, že jde o živou bytost a rozlišují, co je dobře a co špatně, všelicos jim už vysvětlíte. U menších dětí to bude chtít hodně trpělivosti a důslednosti v dodržování pravidel - pejska netaháme, na pelechu ho necháváme být nebo že mu nesaháme do misky s jídlem. Pravidla jsou potřeba nastavit i psovi, jako že dětské hračky hafanovi nepatří, nebude jíst dětem z ruky a podobně. Je velmi důležité, aby zvíře mělo doma vždy nějaké místo, kde bude mít od dítěte klid. Minimálně by tak měl fungovat právě jeho pelech.
Všímejte si také jeho signálů a učte to i dítě. Pes nikdy nekousne bez varování. Na vás je sledovat a zavčasu reagovat - dítě okřiknout, chytit za ruku, odnést od psa, zkrátka cokoliv je v dané situaci adekvátní. Dítěti pak nezapomeňte vysvětlit, proč jste se tak zachovali, i když půjde o batole. Naučte ho také vnímat alespoň ten nejzákladnější signál - vrčení. Sklopení uší, grimasu v obličeji, naježení nebo postavení těla, děti možná ještě “číst” nedokážou, tomuto ale porozumí i ve velmi útlém věku. Pokud budete důsledně vysvětlovat, v jakém momentě mají pejska nechat být, rychle se tím začnou řídit.
Nikdy nenechávejte psa a dítě samotné bez dozoru. U těch menších je to samozřejmost, u větších je to potřeba také, a to minimálně do doby, než si jste chováním dítěte a psa naprosto jistí. Abyste utužili vztah mezi dítětem a psem, můžete ho nechat (pod dozorem) chlupáče krmit. To, že láska prochází žaludkem, neplatí snad u nikoho tolik jako u psů.
Byli jste už v této situaci? Povedlo se vám vše lehce vysvětlit a nastavit pravidla, nebo to dalo spoustu práce? A s kým to bylo jednodušší, se psem, nebo s dítětem?
Žebrá váš pes u stolu o jídlo? Loudí i u cizích lidí, když jste v restauraci? Pak byste měli vědět, že za to s téměř stoprocentní jistotou můžete vy sami. Pokud se pes naučí žebrat o lidské jídlo, je to výchovná chyba. Dobrá zpráva ale je, že ho to...
Stručně řečeno – o dost líp, než my lidé. A kočky dokonce slyší ještě lépe než psi. Ze zkušenosti ale můžu říct, že taky záleží na tom, co a koho chtějí poslouchat . Jak je to u psů?
Nemusíte mít doma malou zoo jako já, abyste se zamýšleli nad případným potomstvem vašeho mazlíka nebo mazlíků. Rozhodnutí stát se z majitele chovatelem byste ale neměli brát na lehkou váhu. A rozhodně to není pro každého. Moje psí smečka se například...
Vždy jsem si myslela, že své čtyřnohé parťáky znám do posledního chloupku, ale stále mě něco dokáže překvapit a stále je toho dost co se o nich učit. Některé mýty jsou ale tak zažité, že člověka ani nenapadne se nad jejich pravdivostí zamýšlet. Tak...
Přivolání je bezpochyby jeden z nejdůležitějších povelů, který by pes měl spolehlivě ovládat za každé situace. Nejčastěji psa přivoláváme na povel „ke mně“, ale můžeme ho dále zdůraznit píšťalkou. Ta se vyplatí hlavně v situacích, kdy se od vás pes...
Pokud si zakládáte na pěkně upravené zahradě a váš pes patří do kategorie takzvaných hrabáčů, asi vám to moc radosti nedělá. Ovšem zuřivé hrabání v hlíně nepotěší ani ty z nás, kdo nad pár dírami v trávníku přimhouříme oko. Místo chlupáče nám totiž po...
Potíže s tlapkami patří u mého pejska k těm nejčastějším. Zrovna minulý týden jsme museli na veterinu poté, co si při běhání na zledovatělém chodníku ulomil až do masa hned dva drápky najednou. Jak se o psí tlapky starat tak, abychom podobným potížím...
Jaký pán, takový pes. Asi vám už někdo řekl, že se k vám váš pes skvěle hodí a nebo dokonce, že jste si podobní. Aspoň mně se to stává často. To, že se psi někdy chovají jako lidé a jsou nám díky tomu v lecčems podobní, ale povrzuje i celá řada...
Člověk nemusí mít doma malou zoo jako já, aby přemýšlel nad případným potomstvem svých mazlíků. Rozhodnutí stát se z majitele chovatelem byste určitě neměli brát na lehkou váhu. A rozhodně to není pro každého. Moje smečka se například skládá jak z...
Nejsem kdovíjak velký koňák, ale projížďku na koni čas od času ráda podniknu. Své chlupáče obvykle nechávám doma. Přítomnost koní je totiž vyvádí z míry. Když jsem si pořizovala své čtyřnohé psí parťáky, nepomyslela jsem na to, že ne všechna plemena...
Roztomilé pískomily jsem jako malá vždycky obdivovala v pražské ZOO. Zatímco mladší bratr chtěl vždycky pospíchat na slony, hrochy, lvy a tygry, mě nejvíc bavila ta zvířata, která obvykle stojí stranou největšího zájmu návštěvníků. Kdybych neměla doma...
Každý, kdo má doma psa, určitě potvrdí, že jsou to empatická a citlivá zvířata. Jsem přesvědčená, že po náročném pracovním dni můj chlupáč prostě pozná, že jsem unavená a mám špatnou náladu a chová se jinak, než když jsem veselá a plná energie. To, co...
