Pokud pořizujete psa do domácnosti k dítěti, je potřeba nastavit jednoduchá, ale přísná pravidla pro obě strany. Vše musí fungovat, aby nedošlo k žádnému neštěstí. Jak si s tím poradit?
O tom, jak připravit psa na příchod miminka už jsem psala. Jak ale postupovat, když si pořizujete psa do domácnosti, kde už máte dítě? Aby nedošlo k žádné, byť sebemenší katastrofě, nebo se pes netrápil, je třeba držet se pár jednoduchých pravidel a rad.
Některá plemena jsou svou povahou k dětem vhodnější, některá zase zcela nevhodná. Na to byste měli myslet už při vybírání pesana a nedat tolik na vzhled, jako na jeho povahu. Ideální pak je, pokud pejsek už od malička vyrůstá s dětmi a je na ně zvyklý. Případně se poradit s chovatelem, jaké ze štěňátek reaguje na děti nejlépe. Na návštěvy k chovateli nejlépe chodit i s ratolestí a sledovat jejich interakci. Chovatel vám také může poradit, na co si u konkrétního pejska dát pozor. Pokud si psa pořizujete z útulku, informujte se dobře o jeho povaze a vztahu k dětem, případně si nechte doporučit pejska, u kterého jsou si jistí, že problém s dětmi nemá.
Je dobré dítě připravovat na příchod nového čtyřnohého člena rodiny už předem. Povídat mu o tom, jaké to bude, až bude doma a co vše se změní. Vždy ale mějte na paměti, že pejska pořizujete sobě, ne dítěti. To samozřejmě může mít povinnosti úměrné svému věku a dovednostem, ale za zvíře a jeho zaopatření máte vždy zodpovědnost vy, stejně jako za dítě.
U starších dětí bude soužití s novým členem rodiny samozřejmě jednodušší. Ty už chápou, že jde o živou bytost a rozlišují, co je dobře a co špatně, všelicos jim už vysvětlíte. U menších dětí to bude chtít hodně trpělivosti a důslednosti v dodržování pravidel - pejska netaháme, na pelechu ho necháváme být nebo že mu nesaháme do misky s jídlem. Pravidla jsou potřeba nastavit i psovi, jako že dětské hračky hafanovi nepatří, nebude jíst dětem z ruky a podobně. Je velmi důležité, aby zvíře mělo doma vždy nějaké místo, kde bude mít od dítěte klid. Minimálně by tak měl fungovat právě jeho pelech.
Všímejte si také jeho signálů a učte to i dítě. Pes nikdy nekousne bez varování. Na vás je sledovat a zavčasu reagovat - dítě okřiknout, chytit za ruku, odnést od psa, zkrátka cokoliv je v dané situaci adekvátní. Dítěti pak nezapomeňte vysvětlit, proč jste se tak zachovali, i když půjde o batole. Naučte ho také vnímat alespoň ten nejzákladnější signál - vrčení. Sklopení uší, grimasu v obličeji, naježení nebo postavení těla, děti možná ještě “číst” nedokážou, tomuto ale porozumí i ve velmi útlém věku. Pokud budete důsledně vysvětlovat, v jakém momentě mají pejska nechat být, rychle se tím začnou řídit.
Nikdy nenechávejte psa a dítě samotné bez dozoru. U těch menších je to samozřejmost, u větších je to potřeba také, a to minimálně do doby, než si jste chováním dítěte a psa naprosto jistí. Abyste utužili vztah mezi dítětem a psem, můžete ho nechat (pod dozorem) chlupáče krmit. To, že láska prochází žaludkem, neplatí snad u nikoho tolik jako u psů.
Byli jste už v této situaci? Povedlo se vám vše lehce vysvětlit a nastavit pravidla, nebo to dalo spoustu práce? A s kým to bylo jednodušší, se psem, nebo s dítětem?
Když se vám rodina rozroste o nového (lidského) člena, nemusí to být radostná událost pro všechny. Nejeden pes se s takovou situací jen těžko srovnává, a proto je lépe ho na ni začít připravovat ještě před narozením miminka. Pejskovi to tak ulehčíte a...
O tom, že nemáte v letních dnech nechávat zavřeného psa v autě, nebo jak přehřátí kočky a psa předcházet, už jsem psala. Prevenci tedy už máme v malíku. Je ale také třeba vědět, jak přehřátí zvířete poznat a co v takovém případě dělat.
Činčily jsou bezesporu krásná a roztomilá chlupatá zvířátka s velkýma ušima, dlouhým ocasem a s výraznýma očima. Víte, odkud se vlastně vzaly, co znamená jejich jméno, a že jsme je ještě před samotnou domestikací stihli téměř vyhubit?
Co si budeme povídat, kočky jsou prostě jiné. Od nepaměti jsou opředeny tajemstvím a záhadami. Většina z nich se chová, jako by byla pánem světa a člověka ani nepotřebovala. Čím to je, zajímalo i pár genetiků.
Vybrat to správné krmivo právě pro vaši kočku může být pěkný oříšek. Aby se jeden ve složení vyznal... Proto se dnes podíváme, na co se zaměřit, co ve složení hledat a čemu se raději vyhnout.
Pokud přemýšlíte o tom, že byste se svým čtyřnohým parťákem rádi pustili do canisterapie, ale nevíte, jestli byste to zvládli, zde najdete stručný přehled toho, jaké vlastnosti by pes měl mít a co všechno by měl umět.
Dermatologické problémy jsou jedním z nejčastějších důvodů návštěv veteriny. Často na ně trpí i kočky. Kožní problém se může objevit hned z několika příčin a nemusíme si ho u kočky ihned povšimnout. Třeba i proto, kolik času kočky věnují úpravě svého...
Toxokaróza je nejčastější vnitřní parazitózou psů a koček. Pokud chceme udržet své mazlíčky i sebe v bezpečí, je třeba pravidelného odčervování. Víte, co za touto nemocí stojí a jak se přenáší?
O tom, jak si kočka našla cestu do života člověka a jak byla ve starověku chována v úctě, jsme si řekli minule. Pojďme se teď tedy podívat na to, co dalšího ji po boku člověka čekalo, než se zhostila role domácího mazlíčka.
Pokud uvažujete o pořízení králíka, možná vám přijde vhod pár rad o tom, jak ho doma ubytovat. Králík má jako každé zvířátko určité potřeby a je na nás majitelích mu život udělat co nejpohodlnější.
Rychle se blíží období dovolených a možná uvažujete, kam vyrazit i se svým čtyřnohým parťákem. Pokud byste se s ním chtěli vydat pod stan, je toho určitě hodně, co je třeba zvážit. Musíte plánovat a balit nejen pro sebe, ale i pro chlupáče. Rozhodně se...
Zoonózy jsou nemoci společné pro zvířata i člověka. Zajímá vás, jak se takové onemocnění může přenášet, které nám v Čechách hrozí, nebo jak se jim bránit?
