Jak se z vlků stali psi

Už na první pohled je jasné, že psi se od vlků v mnohém liší. Rozcházejí se v životním stylu i vzhledu. Jak to všechno ale začalo? Co může za to, že se z vlků začali stávat psi? Možná vás překvapí, že lidé nebyli tím prvním hybatelem. 

Zatímco některá plemena, jako je třeba československý vlčák, od vlka jen stěží rozeznáte, jiná, kterých je většina, se vlkovi nepodobají ani náznakem. Někdy, třeba u čivavy, dokonce těžko věřit, že mají stejné předky.

Psi také prošli dlouhými lety domestikace a šlechtění, kdy jsme si je přetvářeli k obrazu svému. Vypichovali jsme vlastnosti, které se nám hodí a potlačovali ty nevhodné. Díky tomu máme dnes  desítky různých plemen, která se často od sebe liší vzhledově i povahově. To vše by ale nebylo možné bez té prvotní změny, která vedla k domestikaci psa.

Domestikace hrála důležitou roli v rozvoji lidstva a neméně důležitá byla i ve vývoji psa. K tomu totiž nestačilo pouhé ochočování vlčích mláďat, potřeba byla změna genů. U některých původních vlků začaly určité geny mutovat, což vedlo k vývoji nervové soustavy a mozku. Jen díky těmto genovým mutacím byli psi přátelštější, nechali se ochočit a získali schopnost se lépe učit. 

Geny mohou i za odlišné stravovací návyky psů a vlků. Zatímco vlci jsou a vždy byli výluční masožravci, u psů se začalo tvořit více genů ovlivňujících tvorbu enzymů štěpících a rozkládajících škrob. Díky tomu jsou psi schopni strávit ovoce, zeleninu, ale i vařenou rýži nebo těstoviny. Stali se částečnými všežravci.

Z toho je jasné, že zmutovaným vlkům (budoucím psům) měla lidská obydlí, jejich pole a zahrady co nabídnout. Blízkost lidí začala pro šelmy znamenat snadný přístup k potravě. Když si tento fakt spojíme s tím, že díky změnám povahy byly klidnější a daly se ochočit, počátky domestikace už vidíme v jasném světle. Není tedy ani překvapením, že největší domestikace psa proběhla právě s rozvojem zemědělství.

Výrobci kvalitního psího krmiva jsou si toho naštěstí vědomi. Vědí, že psi už dávno nejsou masožravci, a proto granule obsahují kromě masa i brambory, rýži, ovoce a bylinky. Prostě vše, co pes potřebuje k vyvážené stravě. Krmení pouze masem by pro psa naopak mělo neblahé dlouhodobé účinky. 

Jste rádi, že všechny potřebné okolnosti se sešly v ten správný čas a ze psů a lidí se mohli stát nejlepší přátelé? Já tedy ano, bez mého pesana bych měla život o hodně chudší.

Související články

Devět životů nemají, ale padat kočky skutečně umějí

Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.

Psi a kočky ve světě III: Psi na Srí Lance

Srí Lanka – dovolenkový ráj v jihovýchodní Asii, pro cestovatele země zaslíbená. Domluvit se anglicky tam není problém, ceny jsou vcelku nízké, domorodci jsou chudí, ale přátelští… Milovníkům psů se tam však naskýtá kromě pohádkových panoramat i smutný...

Mazlení s kočkami může i léčit

Domácí mazlíček přináší radost, to ví každý, kdo s nějakým žije v jedné domácnosti. Svojí hravostí a nepodmíněnou láskou nás často odpoutá od stresujících myšlenek a povinností. Učí nás žít tady a teď, soustředit se chvíli na přítomnost. Možná i to je...

Psí historie IV.: Bobbie

V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Bobbie ušel neuvěřitelných 4000 kilometrů, aby se vrátil ke své rodině.

Kočičí rekordy

Stejně jako psích rekordmanů, i těch kočičích najdeme dost. Víte třeba, jaký je rekord v počtu koček žijících pod jednou střechou?