Posvátná kočka z Barmy má nápadný exotický výraz. Asi o žádném jiném plemeni se nevede tolik hypotéz o původu, jako o těchto klidných a rozumných kočkách.
Birmy jsou velmi elegantní a klidné kočky. Jejich typickým znakem, který se nevyskytuje u žádného jiného plemene, jsou bílé nohy. Jejich původ není dodnes znám, koluje o něm ale spousta legend a hypotéz. Shodují se pouze v tom, že pocházejí ze severní Barmy, kde byly chovány jako chrámové kočky. Jedna z nich vypráví, že birmy žily dlouhá léta v jednom barmském klášteře, mimo okolní svět. Své bílé nohy získaly tak, že se jedna z nich dotkla umírajícího mnicha dřív, než naposledy vydechl.
Jisté ale je, že první kočky tohoto plemene se do Evropy dostaly kolem roku 1900 díky francouzským milovníkům koček a zde byly i položeny základy chovu. Tomu nasvědčuje i fakt, že rodokmeny všech čistokrevných posvátných koček z Barmy vedou právě sem. Během II. světové války téměř vyhynuly, po konci zůstal v celé Evropě naživu pouze jeden pár. Plemeno se ale pomocí křížení se siamskými a perskými kočkami povedlo obnovit.
Tyto kočky mají velmi jemnou a klidnou povahu. Jsou skromné a snášenlivé, ale mají rády svůj klid. Proto jim také moc nesvědčí rušné prostředí a spokojenější budou spíše v klidných rodinách. Pořizování si birmy k malým dětem tedy není ten nejlepší nápad.
To ale neznamená, že by neměly rády lidskou společnost. Ba naopak, ke spokojenosti potřebují poměrně velkou pozornost i kontakt s člověkem. To pravé je pro ně domácnost plná klidu a pohody.
Nejsou ani hlučné nebo jinak průbojné v projevu. Když něco chtějí, snaží se dosáhnout svého navázáním očního kontaktu nebo jemným drcáním hlavou. Jsou to prostě mniši původem i povahou. Klidní, tišší a mírumilovní.
O posvátných kočkách z Barmy je také známo, že dost často bývají vybíravé v jídle. Za to si ale možná můžeme částečně i sami, protože spousta majitelů těchto koček je rádo rozmazluje. Jako povahový rys plemene bych to rozhodně nepovažovala.
Polodlouhou srst mají birmy velmi hustou a jemnou, nevyžaduje ale příliš pozornosti. Díky její textuře se totiž jen opravdu zřídka zacuchává. Důležité je vynechat kovový hřeben, který by poškodil podsadu. ideálním pomocníkem je kartáč z přírodních štětin.
Rozpoznat posvátnou kočku z Barmy není příliš složité. Krom bílých ponožek má vždy i himalájské odznaky, což se u jiných plemen s tímto zbarvením nevyskytuje. Stejná je vždy i barva očí, a to tmavě modrá. Hlavu mají mohutnou, se zakulacenými tvářemi i čelem. Koťata se rodí bílá a odznaky se vybarvují až postupem času, někdy docílení konečné barvy srsti trvá až rok.
Měli jste už někdy čest být ve společnosti posvátné kočky z Barmy? Je to vážně takový roztomilý, ochlupený mnich, že?
Jestli hledáte malého přátelského psíka se spoustou energie a dobré nálady, jste na dobré stopě. A navíc po něm doma určitě nebudete mít podlahu plnou chlupů, vhodným parťákem je totiž i pro alergiky.
Jezdíme na výlety, na dovolené a někteří z nás i na psí soustředění a tábory. Jak řešit stravování psího chlupáče mimo domov? Pokud je vám sympatická myšlenka přirozené masové stravy, konzervy pro psy jsou skvělou alternativou ke granulím. A na cestách...
Lámete si hlavu, jak správně krmit psího chlupáče v zátěžovém řežimu? Už nemusíte. Řešení je nasnadě. Díky vysokému obsahu masa a všem potřebným vitamínům a minerálům může dobře posloužit masová konzerva. Ta je navíc vhodná i pro příznivce barfování.
Víte, co monoproteinové krmivo je? Z názvu je to vlastně jasné, mono-protein. Můžete si říct, že to je přece ale spíš nevýhoda, že krmivo obsahuje jen jeden protein. Není tomu tak. Hodí se pro zdravé psy i pro ty se zažívacími problémy.
Touto zákeřnou a hlavně celoživotní nemocí mohou trpět nejen lidé, ale i naši čtyřnozí mazlíčci. Vy, co máte doma kočičí parťáky, víte, jak jí předcházet, jak ji u chlupáče rozpoznat a jak mu podat první pomoc?
Běh nás udržuje v dobré fyzické i psychické kondici. Stejně tak naše psí mazlíčky. Jak se naučit běhat společně se psem? Při canicrossu, jak se běhu se psem také jinak říká, pomáhá pes svou silou běžci v běhu. Jaká je k tomu potřeba výbava a co byste...
To, že je Bohumil Hrabal úzce spjatý s Kerskem, je celkem známý fakt. Věděli jste ale, že byl obrovským milovníkem koček a dodnes tu, podle místních, najdete potomky Hrabalových koček?
Jak se zachovat v případě, že vašemu psovi během procházky něco stane? A jak mu poskytnout první pomoc? Co by mělo být základním minimem v psí lékárničce? Jak na drobná poranění, otravu nebo alergickou reakci? Svoje tipy vám prozradí v dalším díle...
Kočky hrají v životě mnohých z nás důležitou roli. Jsou nám rovnocennými společníky, utěšují nás, rozesmívají a sdílejí s námi i nejrůznější všední okamžiky. Už po tisíce let jsou nám společníky i pomocníky. Svůj svátek si tedy jistě zaslouží.
Toto vzácné plemeno se velmi podobá svým předkům - Shar-Pei. Jsou to vlastně jeho zmenšeniny s pár odchylkami v povaze. Ačkoli je jejich výchova složitější, jsou to výborní rodinní společníci.
Psí apetit nezná mezí. A tak není neobvyklé, že pes spořádá kus klacku, se kterým si ještě před chvíli hrál, nebo se prostě jen “pase” na louce během procházky. Někdy to mohou odnést i vaše domácí květiny. Jaké rostliny ale pro psa mohou být nebezpečné...
I výběr takové obyčejné věci, jakou je náhubek, může být někdy věda. Podle čeho vybírat, čemu se vyhnout a na co si dát pozor?
