Na podzim kočky oblékají nový zimní kožich a starých chlupů se zbavují. V tomto období, stejně jako na jaře, kdy zas své kabáty shazují, je na místě zvýšená péče o jejich srst. Přílišným kartáčováním nebo používáním špatných nástrojů bychom ale kožich mohli pěkně poničit. Kdy a jak zvolit správnou péči?
Kočky jsou sice velmi čistotné a péčí o svůj kožich tráví dokonce až polovinu svého bdělého času, pomoc ale stejně potřebují. Česání kočky přitom není důležité jen pro její zdraví. Utužuje i vaše vzájemné vztahy. Navíc při pravidelné péči jistě zpozorujete, že nemusíte zametat chlupy tak často. Co je ale asi nejdůležitější - tím, že kočce pomůžete zbavit se odumřelých chlupů, omezíte i jejich množství, které při olizování spolkne. Chlupy v břiše totiž znamenají potencionální nebezpečí v podobě trichobezoárů.
Aby si kočička na česání zvykla, je dobré začít s ním už od kotěte a udělat z něj rituál, který si vzájemně užijete. Většina koček s tím nemá problém a kartáčování miluje. Jsou ale i výjimky a u nich je lépe postupovat opatrně, aby si ho chlupáč nezošklivil. Kočku do činnosti nenutit, pomalu zkracovat frekvence a prodlužovat dobu česání. Pomůže i vlídné mluvení, pochvaly a pamlsky.
Frekvence česání se bude lišit nejen podle ročního období, ale i prostředí, ve kterém chlupáč žije (kočky žijící celoročně uvnitř většinou nemívají drastické línání). Dlouhá srst se více zacuchává, a proto bude chtít pročesávat častěji než krátká. Protože péče i vhodné nástroje k ní se liší také podle plemene, je vhodné si zjistit, co je nejlepší právě pro to vaše. Tyto informace se dozvíte přímo od vašeho chovatele nebo v chovatelském klubu. Můžete se je dočíst i v některých katalozích kočičích plemen. Možná vám poradí i váš veterinář či kvalitní prodejce chovatelských potřeb.
Jaký kartáč nebo hřeben zvolit, totiž nezáleží jen na délce chlupů, ale i na jejich struktuře. Navíc vhodnou volbou si výrazně usnadníte práci. Obecně platí, že krátkosrsté kočičky stačí vykartáčovat jedenkrát týdně. Takováto frekvence stačí i některým polodlouhosrstým kočkám s necuchavou srstí. Praxí zjistíte, jestli je třeba věnovat se kožíšku častěji, nebo ne. Některá plemena mají ovšem k zacuchávání sklony a více péče potřebují i dlouhosrsté kočky. Nejvíc času česáním strávíte s peršankami. Těm díky struktuře začíná srst cuckovatět už po několika dnech bez péče.
Kdybychom cucky a dredy v kožichu kočky delší dobu ignorovali (u některých koček to ani nemusí být doba nijak dlouhá), může se objevit podráždění kůže a vyrážka. Stav může přejít až k vypadávání srsti, tvorbě lysin nebo abscesů. Dermatologické potíže jsou u koček velmi časté a vzniknou raz dva, proto není radno zacuchanou srst zanedbávat. Na druhou stranu si musíme dávat pozor, abychom přílišným vyčesáváním kočce nevytrhali příliš mnoho podsady.
Pokud si chcete trochu ulehčit práci, pořiďte chlupáčovi kartáč na podlahu nebo na zeď, o který se bude česat sám. K dostání jsou i varianty na roh zdi i nábytku. Toto může být vhodnou volbou pro kočky, které česání vážně nesnášejí. Častému zametání se tak sice nevyhnete, odumřelá srst se ale z kožichu dostane, a kočka nespolyká tolik chlupů.
Patří česání mezi váš oblíbený společný čas, nebo je spíše utrpením pro obě strany? Máte doma kočičku, co potřebuje každodenní vyčesávání, nebo její srst stačí jednou za čas přetřít semišovým hadříkem?
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
