Aby odměna nezpůsobila pejskům víc škody než užitku, je třeba ji brát zodpovědně a s rozumem. Nezáleží na tom, jestli se jedná o pamlsek, pohlazení, pochvalu nebo hru.
Na většinu psů skvěle platí pozitivní motivace. Můžete s ní docílit skvělých výsledků ať už v poslušnosti, nebo trénování nových triků. Je jedno, jakým stylem se psa rozhodnete odměňovat, nebo jestli odměny střídáte. Asi nebude překvapením, že nejčastější odměnou bývá pamlsek. Skvěle může zafungovat také pohlazení, oblíbená hračka, krátká hra, nebo obyčejná pochvala a projevení radosti.
Pokud jde o pamlsky, základem je, abyste jimi nezpůsobili paseku, vybrat vhodné pochoutky. S kapsou plnou slaniny nebo piškotů vás sice pes možná bude poslouchat na slovo, je ale dost pravděpodobné, že mu tak způsobíte obezitu nebo jiné zdravotní potíže. Naštěstí už dnes na trhu existuje spousta zdravých psích pochoutek, a dokonce i pamlsky určené přímo k tréninku.
Praktický na pamlsky je pamlskovník. Když už v něm máte připravené správné odměny, můžete začít s tréninkem. Je třeba ale mít na paměti, že nejen forma odměny, ale i její načasování je velmi důležité. Musí přijít okamžitě při provedení požadovaného úkolu a psovi musí být naprosto jasné, proč ji dostal. Tady se může skvěle hodit klikr, díky kterému můžete dát tento signál i na dálku. O tom, jak s ním pracovat, se dočtete tady.
Dále je třeba zmínit, že odměna by měla přicházet nepravidelně, a ne vždy. Velmi vhodné je ji střídat. A je jedno, jestli změníte druh odměny, nebo jen typ pamlsku. Pro psa prostě musí být nepředvídatelná, a tím pádem více atraktivní. Velikost odměny by také měla být přímo úměrná tomu, co po psovi žádáme. Tedy za splněný povel sedni, nebude tak velká jako třeba za chycení kořisti.
Pravidelné odměňování se hodí ve fázi vysvětlování a učení. Když už si pes ale povely osvojí a stoprocentně ví, co po něm chcete, je čas právě na odměňování variabilní. Očekávání v psovi probudí potřebnou energii, zvyšuje jeho aktivitu, a dokonce uvolňuje dopamin.
Pro některé psy může být odměnou i samotná činnost. Platí to hlavně o sportech, kdy se uvolňuje adrenalin (např. skoky při agility). Adrenalin je totiž návyková látka, na které se pes může lehce stát závislým. To ovšem může být spíše na škodu, pokud to překročí určitou hranici. Pokud se pes odměňuje vlastně sám danou činností, ztrácíme nad ním kontrolu a pes ztrácí soustředění. Viz. videa psíků, kteří po agility běhají po hřišti jako splašení. :)
Nakonec si pamatujte, že pes by měl vždy cvičit s radostí. Pokud zrovna nemá náladu nebo ho činnost začala nudit, dejte si přestávku. Psa do úkonu nikdy nenuťte. Pokud je to potřeba, najděte způsob, jak mu trénink zpestřit. Ať už půjde o změnu odměny, prostředí nebo třeba o přizvání dalšího psího parťáka.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
