Udržitelnost a ekologie jsou témata, o která se zajímá stále více lidí. A protože spousta takových lidí bydlí doma s kočkou, je na čase se podívat, jak jde udržitelný způsob života praktikovat v péči o mazlíčky.
K mé radosti je pro stále více z nás samozřejmostí udržitelný způsob života. Snažíme se po sobě například zanechat co nejmenší stopu. Ať už jde o odpadky, vyprodukovaný CO2 nebo jen o méně pošlapaných kytek při procházce. Každý má jiné priority a hranice, ale všechny nás spojuje odhodlání a touha něco změnit. Nebo snad jen odpovědnost za své chování a úcta k přírodě. Proto jsem se rozhodla sepsat způsoby, jak lze aplikovat udržitelnost i v péči o kočku. Třeba to někomu pomůže ke změně.
Vegetariána z kočky neuděláme, ačkoli i taková krmiva se na trhu objevují. Kočka vždy byla a bude masožravec. Z čistě rostlinné stravy prostě vše, co potřebuje, nezíská. Základem je proto používání přírodních materiálů. Největším spotřebním zbožím v péči o kočky je jistě stelivo. Existuje naštěstí ekologická varianta ze 100% přírodních materiálů a kompletně biologicky odbouratelná. Nemusíte se bát, že by svou funkčností nedosáhlo na klasická steliva. Váže pachy a velmi dobře absorbuje vlhkost. Navíc ho po použití můžete lehce spláchnout do toalety, či dokonce kompostovat.
Dále jsou k mání kartonová škrabadla a pelíšky. Nejen, že jsou designová. Až si odslouží své, můžete je recyklovat. Kromě nich na trhu najdete například i plstěné pelíšky a kukaně. Některé značky pro výrobu látkových pelechů používají výhradně jen recyklované materiály nebo přebytky z textilní výroby. Některé kočky (jako ta moje) mají ovšem velmi vytříbené ekologické cítění, a proto jakýmikoli pelechy pohrdají. Místo nich si vybírají koš s vypraným prádlem, komínek oblečení ve skříni, kartonovou krabici nebo papírovou tašku od nákupu.
Udržitelně můžeme přemýšlet i při výběru škrabacích stromů a nábytku. Takový celodřevěný strom sice vyjde několikrát dráž než plyšový, vydrží ale několikanásobně déle. Plyš se také zrovna lehce nečistí. Materiál není ani extra odolný proti kočičím drápkům, a navíc se v něm skvěle vede roztočům a bakteriím. Zato u dřevěných stromů ať už z kmene, nebo z masivu, máte dlouhou životnost, lehkou údržbu a jistě i větší spokojenost kočky zaručenou. To samé platí i o nábytku - dřevěných boudách, lehátkách a odpočívadlech. Nenechte se odradit vyšší pořizovací cenou, svou životností se vám vaše investice vrátí.
Přírodní materiály můžeme volit i při výběru kočičích hraček. U misek se zase vyplatí vyvarovat plastu. Napadá vás ještě něco, jak při péči o našeho čtyřnohého společníka šetřit přírodu? Budu ráda za další tipy a postřehy, abych se i já mohla posunout dál.
V článku o tom, jak jsem Kulajdu léčila po otravě, jsem vám slíbila, že se rozepíšu o podávání prášků. Se psy je to na rozdíl od koček jednoduché. Většinou všechno zhltnou a nestarají se, co by mohlo být uvnitř. Vnímají chuť jen na povrchu a často ani...
Pořád ještě se mi honí hlavou myšlenka pořídit si nového psa. Udělala jsem si celkem jasno v tom, jak si ho vybrat. Nemám teď na mysli vzhled ani povahu psa, ale jeho původ. Rozhodně totiž nechci podporovat množírny psů.
Kulajdina falešná březost mě přivedla na myšlenku adopce. Ne pro mě, ale pro ni. Poslední dobou je sama doma častěji než dřív. Nudí se a přemýšlí o nesmyslech. Veterinář mi řekl, že ji mám přivést na jiné myšlenky. Jenomže venku pořád pršelo a ve městě...
Před nějakým časem jsem narazila na článek o zajímavém výzkumu, který uskutečnila Friederike Rangeová z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. Nebojte se, žádné zvířátko při něm netrpělo.
Posledně jsem vám doporučila stříhat pejska doma, pokud nerad navštěvuje psí salóny. To se ale snadno řekne, že. Abych vám práci na vizáži vašeho chlupáče usnadnila, přidávám k dobru ještě moje vlastní zkušenosti s domácím stříháním. Třeba se vám můj...
Když po mně chtěl veterinář vzorek Kulajdiny moči poprvé, nevěřícně jsem na něj vykulila oči a v duchu si říkala, jestli bych se neměla poohlédnout po doktorovi, který není blázen. Všiml si mého výrazu a dal mi potřebné instrukce:
Léto se blíží a já už pomalu rozmýšlím, kam na dovolenou. Vybírám si samozřejmě místa, na kterých můžu strávit příjemný týden i se psem. Kulajda je maličká a nejsou s ní problémy (až na to, že si často a ráda hraje na alarm). I přesto pokaždé pečlivě...
Posledně jsem vám slíbila, že se tu rozepíšu o tom, co mi řekne veterinář ke Kulajdině falešné březosti. Návštěva ordinace už proběhla a já mám pro vás od doktora Šímy a od výživáře Kváše odpovědi na nejzásadnější otázky:
Nikdy jsem nechtěla malého bílého chundelatého psíka (dále jen MBCHP). Kulajda mi do jednoho z nich vyrostla zcela neplánovaně. Ještě jako poloslepé štěně měla hnědé fleky a tvářila se, že bude mít srst jako liška, leč vyrostla z ní ovečka.
Neuběhly ani dva týdny ode dne, kdy se Kulajda otrávila, a hned ji trápí další problém – falešná březost. Že něco není v pořádku, jsem si uvědomila asi před týdnem. Kulajda totiž začala být doslova posedlá polštářem mého přítele.