Portréty oblíbených plemen doma i ve světě: Kartouzská kočka

Tuto mohutně vypadající modrou krátkosrstou kočku lidé často zaměňují za tu britskou. Není se čemu divit, jsou si dost podobné vzhledem i povahou a v minulosti se spolu i křížily. Je to skvělý nenáročný společník s krásnou modrou srstí.

Jasný původ kartouzské kočky není znám, existuje ale několik hypotéz. Co však víme jistě, je, že existují zmínky o modrých krátkosrstých kočkách už z 16. století z Říma a Francie. V 18. století se pak už název Kartouzská kočka pravidelně objevoval v knihách a článcích ve spojení s modrými kočkami z Paříže. 

Povídá se, že toto plemeno pochází z izolovaného kopcovitého kraje Francie nazývaného Grand Charteuse, kde žije Řád kartouzských mnichů, který již od nepaměti ve svých klášterech chová modré kočky. Těžká dostupnost kraje by opravdu mohla vysvětlit populaci blízce příbuzných a silně se sobě podobajících koček, žádné důkazy k tomu ale nemáme.

Kartouzská kočka se opravdu velmi podobá britské modré krátkosrsté kočce. Největšími rozdíly jsou tvar hlavy a postavení a velikost uší. Ty má kartouzská kočka velké a dosti špičaté. Jinak je to středně velká až velká, mohutně stavěná kočka působící robustním dojmem. Velké kulaté oči mají zlatožlutě měděnou až jantarovou barvu. Lesklá srst poněkud odstává od těla a na omak je jemná. Barvu má pouze modrou, ale může být ve všech možných odstínech. Při narození má na srsti většina koťat slabou kresbu, která s dospíváním pomalu mizí. 

Kartouzská kočka se té britské z části podobá i co do charakteru. Je přátelská a dobře naladěná, s vyrovnanou a klidnou povahou. Ráda si hraje a šplhá, ale oproti jiným plemenům není tak aktivní. Dobře se snáší s ostatními kočkami i se psy a pro děti může být skvělým kamarádem. Když se jí totiž něco nelíbí, spíš sama odejde, jen málokdy vytáhne drápky. Stejně tak i svůj jemný hlas používá jen výjimečně. Kartouzská kočka nepatří mezi ty kočky, co potřebují společnost po celý den. S klidným svědomím tedy můžete odejít do práce a nechat ji doma samotnou. 

Dá se říct, že díky vyrovnané nekomplikované povaze se kartouzská kočka hodí i pro začátečníky v chovu koček. Je to vážně nenáročný samostatný společník. Díky její hravosti a přátelskosti se s ní jistě nudit nebudete, na druhou stranu po vás ale nebude vyžadovat pozornost a nechá vás v klidu odejít do práce. V chodu domácnosti její příchod zkrátka neucítíte tak dramaticky, jako tomu může být u jiných plemen. Navíc oproti jiným kočkám skvěle zvládá i změny, ať už jde o stěhování nebo příchod nového (zvířecího i lidského) člena rodiny. Je škoda, že se kartouzská kočka těší oblíbenosti stále hlavně ve Francii a Belgii. Povahově je totiž vážně úžasná.

Související články

Kočičí genetika

Vlastnosti jako barva a délka srsti nebo třeba stavba těla jsou podmíněné geneticky. Jestliže tedy znáte vlastnosti rodičů a prarodičů plánovaných koťat, lehce určíte i jejich přibližný vzhled.

Jak vašeho mazlíčka připravit na jaro?

Zima je konečně pryč. Květiny a stromy začínají pomalu kvést a nastává období sluníčka a teplého počasí. Stejně jako pro člověka, tak i pro vašeho pejska nebo kočku začíná nové roční období, se kterým se musí vypořádat každý po svém.

Portréty oblíbených plemen: Československý vlčák

Vlk, který se ale daleko víc chová jako pes. Temperamentní, svérázný, neúnavný, zato oddaný svému pánovi až za hrob. Československý vlčák je vzhledem a povahou podobný vlkovi karpatskému, po německém ovčákovi zdědil hlavně pracovitost a oddanost...

Český vlk v ohrožení

Ekologové odhadují, že v Česku dnes žije okolo pěti až šesti vlčích smeček. Na naše území se vlci začali vracet zhruba před třiceti roky. A přestože se počet smeček v posledních dvou letech téměř zdvojnásobil, mohou být čeští vlci opět v ohrožení.

Co obnáší péče o kočku?

Aby vaše kočka prospívala, byla spokojená a zdravá, je třeba věnovat jí náležitou  péči. Krom naší pozornosti a kvalitní stravy se musíme starat i o její kožíšek, drápky, uši, oči a chrup. A ačkoli potřeby se samozřejmě liší podle plemene, typu srsti i...