20 let Britu
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Pražský krysařík, nebo taky libeňský srneček, je nejmenším a nejstarším českým plemenem. V jeho malém tělíčku dřímá velký temperament. Je to velmi čilý a oddaný společník.
Pražský krysařík je velmi staré plemeno, známé už ve středověku. Záznamy o podobně vypadajících psících se objevují už v 8. století. Svou úlohu chytače krys a potkanů krysařík poměrně rychle opustil a stal se z nich společník měšťanů a panovníků. Často se objevoval i při hostinách na Pražském hradě nebo byl darován jako projev přátelství a úcty. V té době, a vlastně často i dnes, byl pražský krysařík označován jako ratlík, z německého rattler (česky krysař).
Ze středu zájmu pražského krysaříka v 19. století vytlačil německý trpasličí pinč a ratlík začal upadat v zapomnění. To se změnilo hned ve 20. století, kdy se čeští kynologové rozhodli toto národní plemeno obnovit. I když dnes se popularitě těší stále hlavně v Česku a na Slovensku, letos byl uznán jako plemeno Mezinárodní kynologickou federací FCI a jeho obliba se rozšiřuje i do ostatních států.
Jak krysařík vypadá asi nemusím dlouze rozepisovat. Je to takový pidi elegantní dobrman s výškou kolem 20 cm. Má kompaktní stavbu těla a hruškovitou hlavu s kulatýma očima a poměrně velkýma ušima. Zbarvený je nejčastěji černě nebo hnědě s pálením.
Jeho velikost z něj dělá ideálního městského psa. Tomu nahrává i fakt, že se v bytě chová klidně a oproti spoustě jiných malých plemen není uštěkaný. Nejde ale o žádného “kabelkového” psa. Je to čilý malý pejsek, co potřebuje dostatek zábavy i pohybu. Rád se pohybuje venku a přírodu miluje. Bude dobrý v psích sportech jako jsou agility nebo freestyle, ale dobře se mu povede i v cvičení poslušnosti, tedy obedience. Při procházkách ale dávejte pozor na veverky, pořád v něm dřímají lovecké pudy! Dobře snáší společnost jiných zvířat a dobrým společníkem bude i dětem, se kterými se skvěle vyřádí.
Co se týká péče, s krysaříkem nebudete mít mnoho starostí. Jeho srst je v podstatě bezúdržbová, jen v zimě bude potřebovat nějaký ten obleček. V mrazech musíte myslet i na jeho uši, které mohou zmrznout. Jinak je to odolný pes, který nemá vlohy k vrozeným nemocem.
Povahově je to zlatý pes. Poslušnost a oddanost má v krvi a je to veselý a hravý společník. Potřebuje ale dostatek podnětů, aby se nezačal nudit. Nemá v povaze být agresivní, k cizím lidem se chová ovšem ostražitě, což není na škodu. Pokud ho uslyšíte štěkat, jistě k tomu má důvod.
Kdo máte doma pražského krysaříka, jistě mi dáte za pravdu, že vy i vaše děti jste si nemohli přát lepšího kamaráda, kterého můžete vzít bez problému kamkoliv s sebou.
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...