Portréty oblíbených plemen doma i ve světě: Pražský krysařík

Pražský krysařík, nebo taky libeňský srneček, je nejmenším a nejstarším českým plemenem. V jeho malém tělíčku dřímá velký temperament. Je to velmi čilý a oddaný společník.

Pražský krysařík je velmi staré plemeno, známé už ve středověku. Záznamy o podobně vypadajících psících se objevují už v 8. století. Svou úlohu chytače krys a potkanů krysařík poměrně rychle opustil a stal se z nich společník měšťanů a panovníků. Často se objevoval i při hostinách na Pražském hradě nebo byl darován jako projev přátelství a úcty. V té době, a vlastně často i dnes, byl pražský krysařík označován jako ratlík, z německého rattler (česky krysař). 

Ze středu zájmu pražského krysaříka v 19. století vytlačil německý trpasličí pinč a ratlík začal upadat v zapomnění. To se změnilo hned ve 20. století, kdy se čeští kynologové rozhodli toto národní plemeno obnovit. I když dnes se popularitě těší stále hlavně v Česku a na Slovensku, letos byl uznán jako plemeno Mezinárodní kynologickou federací FCI a jeho obliba se rozšiřuje i do ostatních států.

Jak krysařík vypadá asi nemusím dlouze rozepisovat. Je to takový pidi elegantní dobrman s výškou kolem 20 cm. Má kompaktní stavbu těla a hruškovitou hlavu s kulatýma očima a poměrně velkýma ušima. Zbarvený je nejčastěji černě nebo hnědě s pálením.

Jeho velikost z něj dělá ideálního městského psa. Tomu nahrává i fakt, že se v bytě chová klidně a oproti spoustě jiných malých plemen není uštěkaný. Nejde ale o žádného “kabelkového” psa. Je to čilý malý pejsek, co potřebuje dostatek zábavy i pohybu. Rád se pohybuje venku a přírodu miluje. Bude dobrý v psích sportech jako jsou agility nebo freestyle, ale dobře se mu povede i v cvičení poslušnosti, tedy obedience. Při procházkách ale dávejte pozor na veverky, pořád v něm dřímají lovecké pudy! Dobře snáší společnost jiných zvířat a dobrým společníkem bude i dětem, se kterými se skvěle vyřádí. 

Co se týká péče, s krysaříkem nebudete mít mnoho starostí. Jeho srst je v podstatě bezúdržbová, jen v zimě bude potřebovat nějaký ten obleček. V mrazech musíte myslet i na jeho uši, které mohou zmrznout. Jinak je to odolný pes, který nemá vlohy k vrozeným nemocem. 

Povahově je to zlatý pes. Poslušnost a oddanost má v krvi a je to veselý a hravý společník. Potřebuje ale dostatek podnětů, aby se nezačal nudit. Nemá v povaze být agresivní, k cizím lidem se chová ovšem ostražitě, což není na škodu. Pokud ho uslyšíte štěkat, jistě k tomu má důvod.

Kdo máte doma pražského krysaříka, jistě mi dáte za pravdu, že vy i vaše děti jste si nemohli přát lepšího kamaráda, kterého můžete vzít bez problému kamkoliv s sebou.

Související články

Když máte psa epileptika

Epilepsie je stejně jako u lidí nemoc celoživotní a nevyléčitelná. Toto onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoli psa nebo kočky všech ras a v každém věku. Podíváme se na to, co vlastně epilepsie je, jaké jsou její hlavní příčiny a jak poznáte...

Psi a kočky ve světě IV - Psi v Albánii

V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes se s vámi podělím o svou zkušenost s Albánií.

Jak správně pečovat o chrup hlodavců

U větších domácích zvířat, zejména u psů, je pro nás péče o mazlíčkovy zuby samozřejmá. Jakmile zvíře dosáhne několika let věku, je nutné být čím dál pečlivější, protože usazující se zubní plak a potažmo kámen vede k zánětům dásní, které jsou pro celý...

Play More - první interaktivní výstava jen pro psy

Britský designér a vynálezce Dominic Wilcox otevřel v Londýně svou novou výstavu s názvem Play More. Dokazuje, že umění není určeno jen pro lidi. Jedná se totiž o první výstavu určenou výhradně pro psy. Najdete tu obrazy, bazén s kuličkami nebo...

I mazlíčci mají svou záchranku

Nikomu bych nepřála se dostat do situace, kdy by veterinární záchrannou službu potřeboval. Stát se ale může cokoli a je lepší být na takové případy připraven. Koneckonců, může to znamenat rozdíl mezi životem a smrtí vašeho mazlíka.

Devět životů nemají, ale padat kočky skutečně umějí

Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.