Portréty oblíbených plemen doma i ve světě: Pražský krysařík

Pražský krysařík, nebo taky libeňský srneček, je nejmenším a nejstarším českým plemenem. V jeho malém tělíčku dřímá velký temperament. Je to velmi čilý a oddaný společník.

Pražský krysařík je velmi staré plemeno, známé už ve středověku. Záznamy o podobně vypadajících psících se objevují už v 8. století. Svou úlohu chytače krys a potkanů krysařík poměrně rychle opustil a stal se z nich společník měšťanů a panovníků. Často se objevoval i při hostinách na Pražském hradě nebo byl darován jako projev přátelství a úcty. V té době, a vlastně často i dnes, byl pražský krysařík označován jako ratlík, z německého rattler (česky krysař). 

Ze středu zájmu pražského krysaříka v 19. století vytlačil německý trpasličí pinč a ratlík začal upadat v zapomnění. To se změnilo hned ve 20. století, kdy se čeští kynologové rozhodli toto národní plemeno obnovit. I když dnes se popularitě těší stále hlavně v Česku a na Slovensku, letos byl uznán jako plemeno Mezinárodní kynologickou federací FCI a jeho obliba se rozšiřuje i do ostatních států.

Jak krysařík vypadá asi nemusím dlouze rozepisovat. Je to takový pidi elegantní dobrman s výškou kolem 20 cm. Má kompaktní stavbu těla a hruškovitou hlavu s kulatýma očima a poměrně velkýma ušima. Zbarvený je nejčastěji černě nebo hnědě s pálením.

Jeho velikost z něj dělá ideálního městského psa. Tomu nahrává i fakt, že se v bytě chová klidně a oproti spoustě jiných malých plemen není uštěkaný. Nejde ale o žádného “kabelkového” psa. Je to čilý malý pejsek, co potřebuje dostatek zábavy i pohybu. Rád se pohybuje venku a přírodu miluje. Bude dobrý v psích sportech jako jsou agility nebo freestyle, ale dobře se mu povede i v cvičení poslušnosti, tedy obedience. Při procházkách ale dávejte pozor na veverky, pořád v něm dřímají lovecké pudy! Dobře snáší společnost jiných zvířat a dobrým společníkem bude i dětem, se kterými se skvěle vyřádí. 

Co se týká péče, s krysaříkem nebudete mít mnoho starostí. Jeho srst je v podstatě bezúdržbová, jen v zimě bude potřebovat nějaký ten obleček. V mrazech musíte myslet i na jeho uši, které mohou zmrznout. Jinak je to odolný pes, který nemá vlohy k vrozeným nemocem. 

Povahově je to zlatý pes. Poslušnost a oddanost má v krvi a je to veselý a hravý společník. Potřebuje ale dostatek podnětů, aby se nezačal nudit. Nemá v povaze být agresivní, k cizím lidem se chová ovšem ostražitě, což není na škodu. Pokud ho uslyšíte štěkat, jistě k tomu má důvod.

Kdo máte doma pražského krysaříka, jistě mi dáte za pravdu, že vy i vaše děti jste si nemohli přát lepšího kamaráda, kterého můžete vzít bez problému kamkoliv s sebou.

Související články

Pozor na torzi žaludku

Akutní torze žaludku je velmi nebezpečné onemocnění, které bez včasného zásahu veterináře může lehce vést až ke smrti zvířete. Přitom prevence není zas tak složitá a omezit riziko výskytu můžeme celkem snadno. Víte jak?

Jak si vybrat hlodavce? Podle jeho povahy a vašich možností

Plánujete si pořídit malého „myšího“ společníka a nevíte, podle čeho si vybrat toho správného? Obdobně jako psí plemena mají i hlodavci svá povahová specifika a odlišnosti. Také se různí nároky, které si kladou jednotlivé druhy hlodavců na péči. Pojďme...

Psí historie VI.: Antis

V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Antis byl příslušník 311 Československé bombardovací perutě a byl vyznamenaný za...

Jak si poradit se psím nachlazením

Během podzimního a zimního období bychom měli mít stejnou péči jako o své zdraví také o imunitu a zdravotní stav našeho chlupáče. Nachlazení není u psů ničím neobvyklým, existuje však několik užitečných tipů, jak mu předejít. V tomto článku si...

Být vidět - reflexní a svítící prvky pro psy

Pomalu už se nám blíží období krátkých dnů. Do práce i z práce budeme brzy chodit za tmy, takže ani venčení potmě nebo za šera se nevyhneme. Pokud chceme mít svého parťáka stále na očích, a hlavně, pokud mu chceme zajistit větší bezpečí, nezbude nám...