Manx, tedy manská kočka, je starobylé, přirozeně vzniklé plemeno žijící na ostrově Man jako lovec myší i oblíbený domácí mazlíček. K nevýraznému zevnějšku obyčejné domácí kočky působí jejich extrémně krátký, nebo dokonce téměř žádný ocas jako pěst na oko.
Nejnápadnější na manxovi je jistě právě jeho ocas. Nebo lépe řečeno to, že mají ocas extrémně krátký (tzv. “stumpy”), nebo ho nemají vůbec (tzv. “rumpy” nebo “rumpy-riser”). Spousta lidí si díky tomu myslí, že kočky tohoto plemene mají díky tomu problémy s rovnováhou a skákáním, ale není tomu tak. Manské kočky nemají v pohybu žádné omezení.
Kořeny má manská kočka na britském ostrově Man, od kterého je také odvozeno její jméno. Plemeno vzniklo přirozeně, spontánní mutací, která vedla k narození bezocasého kotěte někdy před čtyřmi stoletími. Bezocasá kočka se pak dále rozmnožovala a šířila tak na ostrově svůj genofond, až tu bylo více koček bez ocasu než s ním.
Časem manxe objevili milovníci koček a začali je z ostrova exportovat. Na výstavě v USA se objevili už v roce 1830, v Evropě pak roku 1890. Díky extrémnímu zájmu o bezocasé kočky vláda ostrova založila v 50. letech státní chovnou stanici, aby zastavila úbytek koček, a dodnes je tu manská kočka oficiálně chráněná.
Povahově jsou manxové přítulné kočky, ze kterých vyzařuje klid. Dobře vycházejí s ostatními zvířaty i s lidmi a dětmi. Některé mají ovšem sklon upnout se na jednoho člena rodiny. Jsou to chytré kočky, lehce je naučíte aportovat papírové kuličky i chůzi v postroji. Jako kontrast k jejich klidu a vyrovnanosti působí hravost, která přetrvává do vysokého věku.
Vzhledově vypadají jako klasické domácí kočky. Mají středně velké silné tělo a zadní nohy zřetelně delší než přední. Co se týče ocasu, je pět různých délek. Od úplného, přes různě dlouhé nekompletní ocasy až po žádný. Srst může být krátká nebo polodlouhá ve všech přírodních barvách.
Pokud netoužíte po žádné exotice, ale přeci jen chcete kočku něčím zajímavou, přitom přátelskou, vyrovnanou a zároveň hravou, může být pro vás manx tím pravým.
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
