Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy Friederike Range a Zsófia Virányi z vídeňské Univerzity veterinární medicíny, znám zase o jeden zajímavý pokus víc.
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy Friederike Range a Zsófia Virányi z vídeňské Univerzity veterinární medicíny, znám zase o jeden zajímavý pokus víc.
Psi mají pozoruhodné schopnosti využívat nápověd od lidí, co se týče úkolů spočívajících ve volbě z nabídky několika objektů. Jinými slovy - postavíte-li před ně několik bedýnek a na jednu ukážete, dojde jim, že právě o tu bedýnku jde. Jak si v tomto ohledu stojí vlci, zatím moc nevíme. Výzkumnice z Vídně zjistili něco víc prostřednictvím 4 studií.
Studie č. 1 spočívala v porovnávání vlčat a štěňat odkojených člověkem se psími mazlíčky stejného věku. Všechna mláďata byla dost stará na to, aby dokázala navázat oční kontakt s člověkem provádějícím experiment a zvládla sledovat jeho gesta. Výsledky ukázaly, že už čtyřměsíční psi umí pracovat s krátkodobým vzdáleným ukazováním, aby našli skryté krmivo, a to dokonce bez intenzivní socializace v raném věku. Mladí vlci na rozdíl od psů neprojevovali valnou účast a to, že člověk na něco ukazuje, jako snahu o komunikaci nepochopili.
Na základě toho byli ve studiích č. 2 a 3 testováni pouze vlci, a sice ti stejní jako ve studii č. 1. Gesta ukazování byla tentokrát jednodušší, názornější, lidská ruka byla blíže danému objektu (dotýkala se nebo z bezprostřední vzdálenosti mířila na bedýnku s granulemi) a času bylo více. Ukázalo se, že vlčata na stejné úrovni socializace jako štěňata dokážou v tomto případě spontánně využívat jednoduché lidské nápovědy.
Studie č. 4 prokázala, že pokud vlk projde dostatečným výcvikem, je schopný následovat i krátkodobé vzdálené ukazování. Porovnala vlčata se stejně starými štěňaty chovanými jako domácí mazlíčci a vyplynulo z ní, že během několikaměsíčního výcviku dosáhnou vlci v tomto ohledu stejné úrovně jako psi a zároveň se dostanou stejně daleko v navazování a chápání očního kontaktu s experimentátorem.
Zmíněné testy přivedly jejich autorky k závěru, že vysoká proměnlivost vlčích komunikačních schopností mohla mít zásadní vliv na to, kteří jedinci byli vybíráni k domestikaci. Někteří lidé se domnívají, že vlk v sobě má zakódovaný strach z člověka a nečeká od něj nic dobrého, proto s ním ani není ochotný komunikovat. To podle této teorie dřív neplatilo, takže jsme si vlky mohli ochočit. Jestli to je pravda, nebo ne, se podle mě zjistit nedá. Tento výzkum by se ale dal vyložit i tak, že vlk během výcviku získá k člověku důvěru a proto mu následně začne v komunikaci vycházet vstříc. Rozhodně nelze říct, že je hloupější než pes.
Zdroj: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18183437
Díky této nezodpovědnosti policisté často vyjíždějí psy z rozpálených aut zachraňovat ale ne každý pejsek má to štěstí, že je z výhně vysvobodzen včas. Co psovi v zavřeném autě hrozí a jak postupovat, pokud na takovou situaci narazíte?
Markéta je moje dlouholetá kamarádka. Seznámili jsme se přes útulek, ze kterého jsem si vzala svého prvního psa a ve kterém jsem pak začala vypomáhat. Pod tímhle sdružením Markéta v Praze provozuje depozitum pro kočky, kam ráda zavítám, když je chvíle...
V tomto cyklu se seznámíme se známými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití s nimi dokázali. Hačika bychom měli najít ve slovníku vedle fráze “věrný jako pes”. Díky tomu...
Hladovku prý instinktivně drží i vlci a divocí psi. To vedlo spoustu lidí k domněnce, že náš pes na gauči by ji měl jednou za čas držet také. Divoké zvíře přeci dobře ví, co dělá, příroda je moudrá, řeknete si. Je to ale dobře? Prospěje to zdraví...
Přemýšleli jste někdy nad tím, kolik pohybu je ještě pro psa zdravé a kdy už mu škodí? Nebo že ne každý pohyb mu je prospěšný? Většina pejskařů nad tímto vůbec nepřemýšlí. Řekne si čím víc pohybu, tím líp. To ale nemusí být vždy pravda.
Jak už jsem se zmiňovala v předešlých článcích, příležitostně vypomáhám kamarádce Markétě, která provozuje kočičí depozitum. Měla jsem i možnost se zúčastnit několika odchytových akcí bezprizorních koček a dnes se s vámi o tuto zkušenost podělím.
Věděli jste, že i vašeho psího mazlíčka může trápit deprese? Stejně jako u lidí bychom ani u psů neměli tento duševní stav podceňovat. Jak ho poznat a co dělat?
V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes vám představím kočky z Řecka, kde jsou neodmyslitelnou součástí každodenního života.
Blíží se období teplých slunečných dnů, které budou určitě mnohé lákat na dlouhé procházky. Spousta z nás vyjede se svými čtyřnohými společníky na dovolenou. V těchto časech je ale třeba dát pozor na přehřátí, jak nás samotných, tak i psů. Jak přehřátí...
Nadváha, stejně jako u lidí, může mít negativní dopad na zdraví psa. Nastavení správného jídelníčku a krmných dávek může ale být občas docela alchymie, a tak se může stát, že psa začne trápit obezita. Pokud je to případ i vašeho chlupáče, tady máte pár...
Klíšťat je snad každým rokem víc a víc. Naštěstí se rozšiřují i způsoby, jakými lze naše chlupáče, ať už psy nebo kočky, před těmito parazity chránit. Každý si může vybrat, jaký výrobek se pro něj a jeho čtyřnohého společníka hodí nejlíp.
Ještě nedávno u nás byla skinny morčata poměrně vzácná. Povědomí o nich se ale rychle rozšiřuje a mezi chovateli se stala rázem hitem. Jaký je chov těchto morčat a co jim šmakuje?
