Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy Friederike Range a Zsófia Virányi z vídeňské Univerzity veterinární medicíny, znám zase o jeden zajímavý pokus víc.
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy Friederike Range a Zsófia Virányi z vídeňské Univerzity veterinární medicíny, znám zase o jeden zajímavý pokus víc.
Psi mají pozoruhodné schopnosti využívat nápověd od lidí, co se týče úkolů spočívajících ve volbě z nabídky několika objektů. Jinými slovy - postavíte-li před ně několik bedýnek a na jednu ukážete, dojde jim, že právě o tu bedýnku jde. Jak si v tomto ohledu stojí vlci, zatím moc nevíme. Výzkumnice z Vídně zjistili něco víc prostřednictvím 4 studií.
Studie č. 1 spočívala v porovnávání vlčat a štěňat odkojených člověkem se psími mazlíčky stejného věku. Všechna mláďata byla dost stará na to, aby dokázala navázat oční kontakt s člověkem provádějícím experiment a zvládla sledovat jeho gesta. Výsledky ukázaly, že už čtyřměsíční psi umí pracovat s krátkodobým vzdáleným ukazováním, aby našli skryté krmivo, a to dokonce bez intenzivní socializace v raném věku. Mladí vlci na rozdíl od psů neprojevovali valnou účast a to, že člověk na něco ukazuje, jako snahu o komunikaci nepochopili.
Na základě toho byli ve studiích č. 2 a 3 testováni pouze vlci, a sice ti stejní jako ve studii č. 1. Gesta ukazování byla tentokrát jednodušší, názornější, lidská ruka byla blíže danému objektu (dotýkala se nebo z bezprostřední vzdálenosti mířila na bedýnku s granulemi) a času bylo více. Ukázalo se, že vlčata na stejné úrovni socializace jako štěňata dokážou v tomto případě spontánně využívat jednoduché lidské nápovědy.
Studie č. 4 prokázala, že pokud vlk projde dostatečným výcvikem, je schopný následovat i krátkodobé vzdálené ukazování. Porovnala vlčata se stejně starými štěňaty chovanými jako domácí mazlíčci a vyplynulo z ní, že během několikaměsíčního výcviku dosáhnou vlci v tomto ohledu stejné úrovně jako psi a zároveň se dostanou stejně daleko v navazování a chápání očního kontaktu s experimentátorem.
Zmíněné testy přivedly jejich autorky k závěru, že vysoká proměnlivost vlčích komunikačních schopností mohla mít zásadní vliv na to, kteří jedinci byli vybíráni k domestikaci. Někteří lidé se domnívají, že vlk v sobě má zakódovaný strach z člověka a nečeká od něj nic dobrého, proto s ním ani není ochotný komunikovat. To podle této teorie dřív neplatilo, takže jsme si vlky mohli ochočit. Jestli to je pravda, nebo ne, se podle mě zjistit nedá. Tento výzkum by se ale dal vyložit i tak, že vlk během výcviku získá k člověku důvěru a proto mu následně začne v komunikaci vycházet vstříc. Rozhodně nelze říct, že je hloupější než pes.
Nejen psi se v horku mohou přehřát. Toto nebezpečí hrozí i kočkám. Sice si libují ve vyhřívání na sluníčku, ale jako u všeho - čeho je moc, toho je příliš. Tady máte pár tipů, jak se o kočku starat ve vedrech a jak ji popřípadě zchladit.
Věděli jste, že takové hlídky existují? Můžete se do nich zapojit i vy. Zmínku o tom, že nějaké takové hlídky existují, jsem poprvé zaslechla letos na dovolené při přechodu Šumavy. A musela jsem si samozřejmě zjistit víc!
Zajímá vás, jak velký je nejvyšší pes, jak malý je zas ten nejmenší, nebo třeba kolik míčků si pes dokázal nejvíc nacpat do pusy? Mezi těmi klasickými rekordy jako je věk nebo velikost najdeme i pár kurioznějších, pojďme se na některé z rekordů podívat.
Každému chovateli kočky je jasné, že chlupáč potřebuje nějaké to své místo, kde se bude cítit v bezpečí, kde může lenošit, hrát si, škrábat a lézt. Ne každá kočka si škrabadlo nebo strom oblíbí, ale pokud ta vaše patří mezi jejich milovníky, nastává...
Každý, kdo má kočku doma, si jistě uvědomuje její blahodárný vliv. Když je vám smutno nebo máte starosti, není nad to, když se vám vrnící klubíčko usídlí na klíně nebo vás začne masírovat drápky. Věděli jste ale, že vrnění má na lidské tělo významný...
V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes vám představím ostrovy, kde žije víc koček než lidí.
Každý rád vezme svého čtyřnohého miláčka na dovolenou s sebou, občas to ale situace prostě nedovolí. Ne všichni psi snášejí dlouhé cesty autem nebo vysoké teploty, nemají poslušnost zvládnutou na jedničku nebo jsou útěkáři, takže s nimi třeba výlet do...
Pozitivních účinků soužití člověka se zvířaty jsme si byli vědomi už zhruba před 100 tisíci lety, kdy lidé začali s domestikací. A nejde zde pouze o léčebné metody. K lepšímu psychickému i fyzickému zdraví nám pomáhá už samotná přítomnost našich...