Toto plemeno bychom mohli charakterizovat jako velkou osobnost v malém těle. Ačkoli jméno těchto malých, původem belgických, psíků znamená malý ovčák, ovce nikdy nepásli.
Do tohoto mini psíka jsem se zamilovala na první pohled. Okouzlilo mě hlavně to, že je v lecčems vážně výjimečný a unikátní, ať už se bavíme o vzhledu nebo povaze. Šiperka je nejmenším ovčáckým psem na světě. Váhově se pohybuje mezi 3 a 9 kg. Má malá vzpřímená ouška a zužující se čumák. Jeho robustní tělo má pevnou a silnou konstrukci a je pokryté temně černou nebo krémovou polodlouhou srstí. Ačkoli se řadí k ovčákům, podobá se spíše špicům.
Ve vlámském dialektu znamená Shipperke malý ovčák nebo také malý lodník. Tito psíci totiž na lodích vypomáhali. První zmínka o nich se datuje už do 15. století. O 3 století později našli nové využití jako domácí hlídači, to jim jde totiž opravdu dobře. Nemuseli byste hledat dlouho, abyste šiperku našli na dobovém obrazu zobrazujícím venkovský život. Časem se stala národním psem Belgie. První psí výstava na světě konaná roku 1886 v Anglii byla dokonce věnována právě šiperkám.
Takovou pozornost si zaslouží, jsou to opravdu pozoruhodní psíci, hlavně svou povahou. Jsou extrémně zvědaví, pozorní a živí. Někde jsem našla přirovnání k malému kousku dynamitu. Velmi dobře a rádi se učí, jsou živelní a hbití. Tyto neúnavné sportovce neodrovnáte sebedelším výletem. Povahu mají houževnatou a sebejistou, neuvědomují si svou velikost, což může být problém, pokud se dostanou do potyčky s větším psem. Jak už bylo řečeno, velmi dobře a hlasitě hlídají.
Šiperky se dobře přizpůsobí venkovu i městu. Za to ale vyžadují pozornost a láskyplný přístup, i když občas dokáží být pěkně tvrdohlavé. Potřebují být plnohodnotným členem rodiny. K dětem jsou zpravidla velmi jemné, potřebují ale dostatečné fyzické i psychické vybití. Jsou to velmi přátelští a milující psíci a ať už dělají cokoliv, do všeho jdou naplno.
Nejen vzhledem, ale právě i proto, jací jsou to srdcaři, mi šiperky hned učarovali. Jsou to osobnosti velkého vlčáka schované v malém tělíčku, s dobrosrdečností a láskou v duši. Co vy, setkali jste se už s tímto plemenem? Momentálně se nepohybuje na horních příčkách popularity mezi psy, což je nakonec možná dobře. Díky nepočetnému křížení si udržují dobré zdraví a dožívají se 13-16 let.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
