Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Závod pořádal Horst a Ingrid u nich doma. Krásnej statek, spousta místa, příjemný zázemí.
Celej podnik vznikl jako setkání starších musherů (především německy mluvících) a z toho vyplývá, že na startu byly pouze týmy. Takže odpadly miliardy individuálních kategorií.
Ale asi z mladších řad byl přece jen trochu tlak a tak v současnosti jsou otevřeny tyto kategorie: 4, 6, 8 a kolo.
Trať není nikterak obtížná, jsou zde dva přejezdy silnice, ale nic složitýho. Vzhledem k tomu, kde se to jede, je to jedna velká rovina. 97% se jede po loukách, ke konci je krátká pasáž lesem. Takže na tlapky luxus. Bohužel, když dlouho před závodem prší, tak ty louky stojí za to :-) Ale to nějak tak k podzimu patří - být od blata.
Obě kola šli pejsci stejně vyrovnaně. Robben s Inou to bez problému odlídrovali. A i přes čtvrtý místo jsem spokojen - před náma byli jen sprinťáci a to žádní nazdárci. Časový rozdíl jsem čekal daleko větší, než na konci byl. I když Patrick jel jen šestku a přejel nás jak sáňky - jelikož to bude jedna z mých mnoha konkurencí na MS v kategorii 6 psů mid-distance, je to minimálně k zamyšlení.
Michal byl s Ushi na tom časově po prvním kole na vteřinu stejně jako Tamara s Raulem (kluk z mého vrhu Junior x Taby 2011), ale v neděli se trošku posnažil a sjel jí. Nakonec tedy jako jediný z Čechů (rozuměj ze 3 lidí na startu) bral medaili - bronzovou.
Jako příjemný bonus bylo v ceně startovného (35 EUR) jídlo a pití po celou dobu závodu. V sobotu se peklo sele, jehně a kuřata. Večer kapela a navíc tombola, kde se dalo vyhrát od propisek, přes toustovač, postroje až po volné startovné na Border Rush (přivezl sám osobně ředitel závodu Radek spolu s Annou a Jackem) a pěkný MTB kolo. No, mně vyšlo přesně to, co jsem chtěl :-) Takže i v tomto směru mega spokojenost.
Fajn víkend, jen škoda, že neumím německy :-)
Zdraví Martin Vrtěl
Kompletní výsledky najdete zde.
Kategorie: spřežení 8 psů
1. kolo: 6700 m - 13 min 51 sec - 29,02 km/hod - záznam z Garminu zde
Tým: Robben + Iines, Cocu + Ibra, Hazard + Víťa, Figo + Deco
2. kolo: 6700 m - 13 min 44 sec - 29,27 km/hod - záznam z Garminu zde
Tým: Robben + Iines, Cocu + Ibra, Hazard + Víťa, Figo + Deco
Celkem: 13,4 km - 27 min 35 sec
Průměrná rychlost: 29,14 km/hod
Umístění: 4. z 8-mi
Ježci a podzim už k sobě neodmyslitelně patří. Spousta z vás si při pohledu na ně pomyslí: Chudáci, možná nestihnou zazimovat, co když potřebují teplo a jídlo? Také jsem tak přemýšlela – až do loňského podzimu. Dnes mi při pohledu na ježka prolétne...
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
