Kárový závod v jižních Čechách

Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.

Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Závod pořádal Horst a Ingrid u nich doma. Krásnej statek, spousta místa, příjemný zázemí.
Celej podnik vznikl jako setkání starších musherů (především německy mluvících) a z toho vyplývá, že na startu byly pouze týmy. Takže odpadly miliardy individuálních kategorií.
Ale asi z mladších řad byl přece jen trochu tlak a tak v současnosti jsou otevřeny tyto kategorie: 4, 6, 8 a kolo.

Trať není nikterak obtížná, jsou zde dva přejezdy silnice, ale nic složitýho. Vzhledem k tomu, kde se to jede, je to jedna velká rovina. 97% se jede po loukách, ke konci je krátká pasáž lesem. Takže na tlapky luxus. Bohužel, když dlouho před závodem prší, tak ty louky stojí za to :-) Ale to nějak tak k podzimu patří - být od blata.

 

Obě kola šli pejsci stejně vyrovnaně. Robben s Inou to bez problému odlídrovali. A i přes čtvrtý místo jsem spokojen - před náma byli jen sprinťáci a to žádní nazdárci. Časový rozdíl jsem čekal daleko větší, než na konci byl. I když Patrick jel jen šestku a přejel nás jak sáňky - jelikož to bude jedna z mých mnoha konkurencí na MS v kategorii 6 psů mid-distance, je to minimálně k zamyšlení.

Michal byl s Ushi na tom časově po prvním kole na vteřinu stejně jako Tamara s Raulem (kluk z mého vrhu Junior x Taby 2011), ale v neděli se trošku posnažil a sjel jí. Nakonec tedy jako jediný z Čechů (rozuměj ze 3 lidí na startu) bral medaili - bronzovou.

Jako příjemný bonus bylo v ceně startovného (35 EUR) jídlo a pití po celou dobu závodu. V sobotu se peklo sele, jehně a kuřata. Večer kapela a navíc tombola, kde se dalo vyhrát od propisek, přes toustovač, postroje až po volné startovné na Border Rush (přivezl sám osobně ředitel závodu Radek spolu s Annou a Jackem) a pěkný MTB kolo. No, mně vyšlo přesně to, co jsem chtěl :-) Takže i v tomto směru mega spokojenost.

Fajn víkend, jen škoda, že neumím německy :-)

Zdraví Martin Vrtěl

Kompletní výsledky najdete zde.

Kategorie: spřežení 8 psů
1. kolo: 6700 m - 13 min 51 sec - 29,02 km/hod - záznam z Garminu zde
Tým: Robben + Iines, Cocu + Ibra, Hazard + Víťa, Figo + Deco
2. kolo: 6700 m - 13 min 44 sec - 29,27 km/hod - záznam z Garminu zde
Tým: Robben + Iines, Cocu + Ibra, Hazard + Víťa, Figo + Deco
Celkem: 13,4 km - 27 min 35 sec
Průměrná rychlost: 29,14 km/hod
Umístění: 4. z 8-mi

Související články

Kotěcí mléko - výživa nejen pro koťata

Jediné, co kočičí mrňousové opravdu potřebují, je jejich matka. Ne všichni mají ale takové štěstí, že ji mají. O takové kotěcí sirotky se pak musíme postarat sami, a to nejde bez speciálního mléka pro koťata. Víte ale, že není vhodné jenom pro ně?

Kam s kočkou o dovolené?

Většina z nás si dovolenou plánuje se psem. S kočkou to ale tak jednoduché není. Do kempu, penzionu ani hotelu ji s sebou nevezmeme. Jak ji tedy v době dovolené zaopatřit?

Nejúžasnější kočičí hrdinové

O psích hrdinech uslyšíte celkem často, jsou ale i kočky, které riskovaly vlastní životy, nebo se jinak zasadily o to, aby někoho zachránily. Ať už vlastní koťata, psí parťáky, nebo lidské členy rodiny. Podívejte se na pár takových příběhů.

Příběh psa Gobiho. Jak malý pes uběhl ultramaraton

Přes hory a pouště Čínou - přesně tudy se vydala malá fenka Gobi, když se připojila během závodu k australskému ultramaratonci Dionu Leonardovi na jedné z nejnáročnějších běžeckých tras světa. Gobi se okamžitě stala psí hrdinkou obdivovanou po celé...

Syndrom mrtvého ocasu. Jak mu předejít?

Že jste o ničem takovém nikdy neslyšeli? Nebojte, nejste v tom sami. Většina majitelů psů neví, o co jde, dokud se s tím u svých miláčků nesetká. Stejné to bylo i v mém případě. Přitom syndrom mrtvého, nehybného nebo také mrtvého ocasu není nic úplně...