Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Každý, kdo miluje zvířata, ví nebo si dovede představit, jaké to je o ně přicházet. Potkala jsem v životě hodně lidí, kteří se mi vysmáli, protože psa, kočku nebo potkana vnímám jako přítele, jako člena rodiny. Vyslechla jsem si, že je to klišé, že zním pateticky, když tak mluvím, dokonce že bych se měla věnovat lidem a nenahrazovat jejich přítomnost zvířaty.
Jenomže můj život je lidí plný. Mám velkou rodinu, mám přátele, mám je všechny moc ráda a miluju i svoje zvířata. Za poslední staletí se sice člověk od přírody výrazně odloučil a kdo nechce, nemusí během života přijít se zvířaty do kontaktu prakticky vůbec. Někteří z nás však stále ještě potřebují ke štěstí možnost zabořit prsty do teplé srsti, přivonět si k ní, komunikovat bez předsudků a bez ostychu, hrát si, jako by to každý den bylo poprvé. Nevím, co to způsobuje, ale na zvířatech je zkrátka něco, co vám žádný člověk dát nedokáže, a když je ztratíte, cítíte bolest.
Není to jen o tom, že vás pes poslouchá, kůň sveze a činčila rozesměje. Není to jen o nás. Každý, kdo měl čas na chvíli se zastavit a pozorovat, si uvědomil, že zvířata jsou živé bytosti, které přemýšlí, cítí a milují. Znají strach, občas se stydí, umí se urazit, dovedou se těšit a pak i nás nakazit dobrou náladou.
Právě proto si, stejně jako lidé, zaslouží důstojný život a důstojný odchod z něj. Vzpomínat na ně není hloupé, je to krásné. I zvířata mají duši, a tak jsem včera na Dušičky, svátek mrtvých, zapálila svíčku tradičně nejen za lidi, kteří mi nesmírně chybí, ale i za zvířata, na která nikdy nezapomenu.
Srí Lanka – dovolenkový ráj v jihovýchodní Asii, pro cestovatele země zaslíbená. Domluvit se anglicky tam není problém, ceny jsou vcelku nízké, domorodci jsou chudí, ale přátelští… Milovníkům psů se tam však naskýtá kromě pohádkových panoramat i smutný...
Domácí mazlíček přináší radost, to ví každý, kdo s nějakým žije v jedné domácnosti. Svojí hravostí a nepodmíněnou láskou nás často odpoutá od stresujících myšlenek a povinností. Učí nás žít tady a teď, soustředit se chvíli na přítomnost. Možná i to je...
V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Bobbie ušel neuvěřitelných 4000 kilometrů, aby se vrátil ke své rodině.
Nejen psi se v horku mohou přehřát. Toto nebezpečí hrozí i kočkám. Sice si libují ve vyhřívání na sluníčku, ale jako u všeho - čeho je moc, toho je příliš. Tady máte pár tipů, jak se o kočku starat ve vedrech a jak ji popřípadě zchladit.
Věděli jste, že takové hlídky existují? Můžete se do nich zapojit i vy. Zmínku o tom, že nějaké takové hlídky existují, jsem poprvé zaslechla letos na dovolené při přechodu Šumavy. A musela jsem si samozřejmě zjistit víc!
Zajímá vás, jak velký je nejvyšší pes, jak malý je zas ten nejmenší, nebo třeba kolik míčků si pes dokázal nejvíc nacpat do pusy? Mezi těmi klasickými rekordy jako je věk nebo velikost najdeme i pár kurioznějších, pojďme se na některé z rekordů podívat.
Každému chovateli kočky je jasné, že chlupáč potřebuje nějaké to své místo, kde se bude cítit v bezpečí, kde může lenošit, hrát si, škrábat a lézt. Ne každá kočka si škrabadlo nebo strom oblíbí, ale pokud ta vaše patří mezi jejich milovníky, nastává...
Každý, kdo má kočku doma, si jistě uvědomuje její blahodárný vliv. Když je vám smutno nebo máte starosti, není nad to, když se vám vrnící klubíčko usídlí na klíně nebo vás začne masírovat drápky. Věděli jste ale, že vrnění má na lidské tělo významný...