20 let Britu
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Vlci bývají ještě dnes hojně diskutovaným tématem a část obyvatel se stále na jejich přítomnost v našich lesích dívá negativně. Důvodem je fakt, že si na jejich výskyt během několika desítek let, kdy tu nežili, odvykli. Přitom mají tyto šelmy blahodárný vliv na stav lesů i jejich divokých obyvatel.
Vlci dříve bývali hned po člověku nejrozšířenějším živočišným druhem. Obývali celou severní polokouli. Lidé je ale postupně hubili a dnes se území jejich výskytu značně eliminovala. V České republice byl dokonce v minulosti zcela vyhuben.
Až v 90. letech se začal pomalu vracet do Beskyd ze slovenských Karpat. Němečtí a polští vlci založili smečku na Kokořínsku v roce 2014 a každoročně se rozmnožují. Od roku 2016 můžeme vlčí smečku najít i v Krušných horách a na Broumovsku. Vloni bylo doloženo už 16 vlčích teritorií alespoň částečně zasahujících k nám.
Buďme za to rádi, vlci jsou důležitou součástí přírody. Pomáhají regulovat divoce žijící kopytníky, což je důležité zvláště teď, kdy jsou přemnožená divoká prasata, jeleni a srnci a tyto nadpočetné populace nedávají prostor přirozené obnově lesa a způsobují nemalé škody lesníkům i zemědělcům.
Jistě vás tedy potěší skutečnost, že i přes úskalí, kterými jsou například malá tolerance lidí nebo fragmentace krajiny stavbou silnic, loni na Třeboňsku pár vlků přivedl na svět 4 až 5 mláďat. Zachytila je fotopast na jih od Třeboně. Pár se v oblasti pohybuje něco málo přes rok. Chovatelům hospodářských zvířat nemusejí dělat starosti, stát totiž hradí případné škody na zvířatech, které by šelmy napáchaly, a zároveň poskytuje dotace na zabezpečení stád.
A co vy, jaký názor máte na přítomnost vlků v českých lesích? Jste pro, nebo proti?
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...