To, že se pro kočky a psy prodávají různé konzervy a granule, není jen marketingovým tahem. Obě šelmy mají své specifické výživové potřeby, které se v lecčems rozcházejí, a pokud jim krmivo prohodíte, velmi rychle začnou strádat.
Kočičí a psí krmiva se neliší jen ve fotce na obalu. Rozdíly najdete i v jejich složení. Ne nadarmo se totiž říká, že kočka není pes. A výjimkou nejsou ani jejich výživové potřeby. Ty se totiž v určitých bodech rozcházejí. Kdybyste tedy kočky krmili psím krmivem a naopak, po jisté době byste začali pozorovat, že se zvířátku nedaří, začíná chřadnout a mohou nastoupit i závažnější zdravotní potíže.
Hůř na tom budou kočky. Těm totiž chybí určité enzymy, díky kterým nejsou schopny z potravy získávat některé důležité látky a je třeba jim je dodávat v krmivu přímo. Jednou z nich je vitamin A. Zatímco psí tělo je schopné přetvořit si ho z betakarotenu, kočky to neumí. Proto se do jejich krmiva vitamin A přidává nejčastěji v podobě jater, které ho obsahují spoustu. A proč je vůbec dostatek tohoto vitamínu důležitý? Mimo jiné udržuje zdravé například oči a kůži.
Stejně tak si kočky nedokáží syntetizovat ani aminokyselinu taurin, která funguje jako prevence srdečních chorob. I tu tedy kvalitní kočičí krmiva obsahují, zatímco v těch psích být nemusí. V nízkých koncentracích ji najdeme téměř ve všech živočišných tkáních.
Psi si sami narozdíl od koček dokáží vyrobit i mastnou kyselinu arachidonovou. Ta je velmi důležitá pro kvalitní kůži, srážlivost krve nebo správné fungování reprodukčního systému. V kočičích krmivech je obsažena v živočišných tucích, kterých obsahují více než krmiva psí.
Dalším rozdílem mezi kočičími a psími granulemi je obsah bílkovin, kterých kočky potřebují víc. Pro kočky jako výhradní masožravce je totiž podíl proteinů životně důležitý. To je hlavním důvodem, proč nekrmit vašeho psího parťáka kočičími granulemi. Oproti těm psím jsou mnohem kaloričtější právě díky bílkovinám, ale i tukům.
Pes na kočičí stravě, ač kvalitní, by tedy začal velmi rychle tloustnout, mohl by trpět průjmem nebo zvracet. Objevit by se lehce mohl i zánět slinivky břišní. Naopak kočka na psích granulích by začala být rychle podvyživená a nedostatek příjmu bílkovin v potravě by začala vynahrazovat spotřebováním vlastní svalové tkáně.
Zkuste si vzít do ruky granule psí a kočičí, ideálně od jednoho výrobce, a srovnat výživové hodnoty. Rychle si všimnete rozdílů. Ty kočičí budou obsahovat znatelně víc bílkovin, míň sacharidů a v jejich složení oproti psím najdete taurin.
Kromě složení se tito dva domácí mazlíci liší i ve frekvenci příjmu potravy. Zatímco psi, jako potomci vlků - příležitostných lovců, jsou nastaveni na přijímání potravy v delších intervalech a větších porcích, kočky loví a přijímají potravu po menších dávkách několikrát denně. Granule tedy mohou mít k dispozici neomezeně.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
