20 let Britu
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Vedle FIP a FIV je FeLV další smrtelné virové onemocnění koček. Často je nazýváno kočičí leukémií, protože právě ta je jedním z častých příznaků nemoci. Jak se jí vaše kočka může nakazit, jak to poznáte a jak ji léčit?
Toto onemocnění patří mezi tři smrtelné kočičí nemoci - FIP (infekční peritonitida koček), FIV (tzv. kočičí AIDS) a FeLV (kočičí virová leukémie). Ty předešlé dvě jsem vám už představila, dnes je na čase podívat se na kočičí leukémii.
Jde o retrovirovou infekci, která se často vyskytuje společně s FIV. Má i podobné příznaky, ovšem kromě postupného snižování imunity se projevuje i anémií (chudokrevností) a nádorovým bujením, především pak právě leukémií. Pro tuto nemoc je charakteristická dlouhá inkubační doba, která může dosáhnout až několika let.
FeLV se kočka může nakazit pokousáním či olizováním jinou kočkou, ale i nepřímo, třeba potravou kontaminovanou slinami. Nejčastěji onemocní kočky ve věku 2 - 4 let. Závažnost nemoci se pak odvíjí od věku a zdravotní kondice kočky a množství viru, kterému byla vystavena.
Virus po kontaktu s kočkou napadá její lymfatickou tkáň a kostí dřeň, kde může dlouhodobě přetrvávat. Hodně z nakažených koček prvotní infekci ustojí, zotaví se a stane se z nich vironosič, nebo si vytvoří proti FeLV imunitu a virus z těla zcela eliminuje.
Stejně jako u FIV bývají prvotní příznaky nespecifické. Dochází k oslabení imunitního systému, který není schopen plně fungovat a kočka je tak náchylnější k běžným nemocem. Často se objevuje průjem, horečka, zvětšení uzlin, výtok z očí a nosu, což jsou ovšem příznaky dlouhé řady jiných onemocnění. Co je ovšem pro FeLV typické, je nádorové bujení, především pak lymfomy a leukémie.
Léčba je podobně jako u FIP a FIV pouze podpůrná, k potlačení příznaků a prodloužení života. Navíc nádory způsobené FeLV reagují na chemoterapii hůře. Přesto ovšem mnoho pozitivních koček může žít dlouhé roky bez příznaků. Jakmile ale začne docházet k postižení imunitního systému a tvorbě nádorů, konec se blíží.
Nakažení jde u kočky diagnostikovat pomocí krve, resp. zjištěním virového antigenu v krvi. Díky tomu, že některé kočky se s kočičí leukémií dokáží poprat a virus z těla vypudit, doporučuje se po pár měsících test zopakovat. Pokud se FeLV bojíte a vaší kočce hrozí riziko nakažení (například jde o kočku venkovní), můžete ji nechat očkovat. Musí být ovšem prokazatelně nenakažená, u infikovaných koček by taková zátěž imunity mohla naopak způsobit plné propuknutí nemoci.
Chovné stanice všechna svá koťata testují a udržují svůj chov “čistý”. Pokud si tedy pořizujete čistokrevnou kočku, nemusíte se bát, že by v krvi měla FeLV. Pokud doma už ale jinou kočku máte, měli byste ji radši před příchodem nového člena také otestovat.
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...