Abyssinian, neboli Habešská kočka, je krátkosrstá elegantní dáma se silnou osobností a historií sahající až do starého Egypta. Chce být právoplatným členem rodiny a jejího hustého a hedvábného kožíšku se nebudete moci nabažit.
Habešská kočka pravděpodobně žila na dvoře faraonů v době starého Egypta. Nejenže ji můžete vídat na různých vyobrazeních z té doby, zřetelná je i podoba tohoto plemene se soškami i nalezenými mumifikovanými kočkami. Přestože nezvratné důkazy příbuznosti nejsou.
Co ale víme jistě, je fakt, že byl předek habešské kočky dovezen do Velké Británie v roce 1868 polním maršálkem z Etiopie, tehdejší Habeše. Tato kočka jménem Zula byla zřejmě matkou všech habešských koček. Těm dnešním habeškám se ale moc nepodobala, až na typické zbarvení srsti. Uznání se toto plemeno v Británii dočkalo poměrně rychle, a to roku 1882.
Následující události, mezi které patřily i obě světové války a epidemie kočičí leukémie, se postaraly o značnou redukci členů plemene a chybělo jen málo k jeho vymření. Situace se začala otáčet až v 60. letech, kdy habešky začaly získávat na popularitě, a dnes už patří mezi nejznámější a nejoblíbenější krátkosrsté plemeno koček.
Jak už jsem předznamenávala, habešské kočky mají silnou osobnost, nehodí se proto pro každého. Jsou to moc chytré, extrovertní a svéhlavé kočky. Ač si stále udržují svou eleganci a jsou převážně tiché, dokáží člověku zřetelně sdělit, co chtějí. Jsou to nehorázní zvědavci a průzkumníci. Důkladně projde inspekcí cokoliv od nákupu až po návštěvu. Také velmi nerady riskují.
Aby se cítily dobře, potřebují hodně kontaktu se svojí rodinou a být jejím právoplatným členem, který není vynecháván z žádného dění. Takže pokud trávíte většinu dne mimo domov a kočka by doma měla být sama, chřadla by. Velmi dobře vycházejí s ostatními kočkami a skvělými parťáky dokáží být i psovi.
A kdo neví, jak taková habešská kočka vlastně vypadá, má svalnaté a pružné tělo mírného orientálního typu. Celkově působí dosti lehce a elegantně. Pochlubit se může hustým, jemným a hedvábným kožichem. Jeho původní barvou je barva divoká, nazývaná “ruddy”. Postupem času přibývaly barvy další, ovšem vždy s tickingem. To znamená, že na každém jednotlivém chlupu se nachází dva nebo tři tmavěji zbarvené proužky. Stejnou kresbu můžete najít například také u divokého králíka.
Zajímavostí je, že koťata tohoto plemene se rodí vždy s tmavou srstí, která pomalu zesvětluje až během dospívání. Může se také stát, že se ve vrhu objeví i dlouhosrsté kotě – tedy somálská kočka. Může totiž nést gen pro dlouhosrstost.
Máte habešku doma? Já mám nejraději jejich ruddy zbarvení, díky kterému vypadají zajímavě a divoce.
Žebrá váš pes u stolu o jídlo? Loudí i u cizích lidí, když jste v restauraci? Pak byste měli vědět, že za to s téměř stoprocentní jistotou můžete vy sami. Pokud se pes naučí žebrat o lidské jídlo, je to výchovná chyba. Dobrá zpráva ale je, že ho to...
Stručně řečeno – o dost líp, než my lidé. A kočky dokonce slyší ještě lépe než psi. Ze zkušenosti ale můžu říct, že taky záleží na tom, co a koho chtějí poslouchat . Jak je to u psů?
Nemusíte mít doma malou zoo jako já, abyste se zamýšleli nad případným potomstvem vašeho mazlíka nebo mazlíků. Rozhodnutí stát se z majitele chovatelem byste ale neměli brát na lehkou váhu. A rozhodně to není pro každého. Moje psí smečka se například...
Vždy jsem si myslela, že své čtyřnohé parťáky znám do posledního chloupku, ale stále mě něco dokáže překvapit a stále je toho dost co se o nich učit. Některé mýty jsou ale tak zažité, že člověka ani nenapadne se nad jejich pravdivostí zamýšlet. Tak...
Přivolání je bezpochyby jeden z nejdůležitějších povelů, který by pes měl spolehlivě ovládat za každé situace. Nejčastěji psa přivoláváme na povel „ke mně“, ale můžeme ho dále zdůraznit píšťalkou. Ta se vyplatí hlavně v situacích, kdy se od vás pes...
Pokud si zakládáte na pěkně upravené zahradě a váš pes patří do kategorie takzvaných hrabáčů, asi vám to moc radosti nedělá. Ovšem zuřivé hrabání v hlíně nepotěší ani ty z nás, kdo nad pár dírami v trávníku přimhouříme oko. Místo chlupáče nám totiž po...
Potíže s tlapkami patří u mého pejska k těm nejčastějším. Zrovna minulý týden jsme museli na veterinu poté, co si při běhání na zledovatělém chodníku ulomil až do masa hned dva drápky najednou. Jak se o psí tlapky starat tak, abychom podobným potížím...
Jaký pán, takový pes. Asi vám už někdo řekl, že se k vám váš pes skvěle hodí a nebo dokonce, že jste si podobní. Aspoň mně se to stává často. To, že se psi někdy chovají jako lidé a jsou nám díky tomu v lecčems podobní, ale povrzuje i celá řada...
Člověk nemusí mít doma malou zoo jako já, aby přemýšlel nad případným potomstvem svých mazlíků. Rozhodnutí stát se z majitele chovatelem byste určitě neměli brát na lehkou váhu. A rozhodně to není pro každého. Moje smečka se například skládá jak z...
Nejsem kdovíjak velký koňák, ale projížďku na koni čas od času ráda podniknu. Své chlupáče obvykle nechávám doma. Přítomnost koní je totiž vyvádí z míry. Když jsem si pořizovala své čtyřnohé psí parťáky, nepomyslela jsem na to, že ne všechna plemena...
Roztomilé pískomily jsem jako malá vždycky obdivovala v pražské ZOO. Zatímco mladší bratr chtěl vždycky pospíchat na slony, hrochy, lvy a tygry, mě nejvíc bavila ta zvířata, která obvykle stojí stranou největšího zájmu návštěvníků. Kdybych neměla doma...
Každý, kdo má doma psa, určitě potvrdí, že jsou to empatická a citlivá zvířata. Jsem přesvědčená, že po náročném pracovním dni můj chlupáč prostě pozná, že jsem unavená a mám špatnou náladu a chová se jinak, než když jsem veselá a plná energie. To, co...
