Portréty oblíbených plemen doma i ve světě: Japonský chin
Pokud hledáte společenské plemeno jako vyšité, už ho máte. Japonský chin totiž bere roli společníka jako své životní poslání. Tenhle minipsík je veselý, hravý a poslušný parťák pro děti i dospělé.
Předpokládá se, že předkové japončíků byli do Japonska poprvé dovezeni už v 8. století jako dar od vládců Koreje a v průběhu dalších let sem byli dováženi další jedinci. Odtud se pak v 17. století dostali do Anglie a za další dvě století se stali oblíbenými mazlíky vyšší třídy. Dnes je v Evropě rozšířený jako populární společenský psík.
Vzhled japončíků je nezaměnitelný, především díky jeho placatému širokému obličeji. Za zmínku ale stojí i elegantní tělo a bohatá, hedvábná a jemná srst. To nejdůležitější je ovšem jeho společenská a přátelská povaha. Je to veselý a přítulný psík. Povahu má nekomplikovanou a mírnou, ovšem rád je ve středu pozornosti. Přítomnosti svého člověka si velmi cení a oplácí ji poslušností. Dobře vychází s ostatními psy a dalšími domácími mazlíky, stejně jako s dětmi. Je ale třeba děti hlídat a usměrňovat, tenhle malý pes totiž není stavěný na drsné hry. Japonský chin se lehce přizpůsobí chodu domácnosti i náladě člověka, což z něj dělá opravdu výborného společníka.
Co se týče výchovy, díky jeho snaze zavděčit se s ní nebývá problém. Tvrdá výchova na něj ale neplatí a vedla by jen ke svéhlavosti a zatvrzelosti. Pokud ale máte rozumné požadavky nepřesahující jeho schopnosti, jednáte s ním klidně a otevřeně, stačí důslednost a dosáhnete poslušného mazlíka.
Ani na pohyb není nijak náročný, i když nejde o žádného pecivála. Rád dovádí a hraje si, proto je ideální do rodin s většími dětmi. Pokud se mu ale bude člověk dostatečně věnovat, dobře se mu povede i se samotným člověkem.
Ač má toto plemeno hustou dlouhou srst, netrpí na zacuchávání, a tak si jeho kožich nevyžaduje žádnou zvláštní péči. Jelikož má ale bílo-černou nebo bílo-červenou barvu, jeho bílé části trpí na ztmavnutí stejně jako ostatní bílá plemena. Pokud chcete kožíšek udržet zářivě bílý, je dobré psíka jednou za čas vykoupat a zahnědlé části na obličeji ošetřovat zásaditou vazelínou.
Toto malé psí plemeno je hodně oblíbené ve světě i u nás. Díky tomu se ale objevuje také v inzerátech množíren. Proto vždy vybírejte jen z chovatelských stanic, jen tam dostanete záruku zdravého, psychicky vyrovnaného a socializovaného psa.
Kdo z vás doma má japončíka? Je to opravdu kámoš jak se patří, že? Vždy dokáže zvednout náladu a podržet člověka v těžkých chvílích.
Ať už jde o kastraci nebo jakoukoli jinou operaci, vždy je potřeba dodržovat v určitém rozsahu následný klidový režim psa. To může být ovšem občas pořádný oříšek. Udržet hyperaktivního čtyřnohého mazlíčka v klidu není jen tak. Tady je pár tipů, jak...
O to v podstatě v tomto poměrně novém psím sportu jde - pást balóny. Cíl je stejný jako při pasení ovcí, tedy dostat všechny míče do branky. A nepleťte se, v treibballu se nenajde místo jen pro ovčácké psy. Cvičit můžete se psem jakékoliv rasy,...
Artróza se řadí mezi nejčastější onemocnění kloubů u psů. Doprovází ji bolesti a omezení pohybu. A protože se nedá vyléčit, přináším vám pár tipů na opatření, kterými můžete parťákovi s artrózou trochu ulevit.
Že existují psí restaurace, salony a lázně, je už dnes celkem běžná věc. Lidé se snaží svým mazlíčkům dopřávat veškerý možný luxus. Některé nabízené procedury mají větší smysl, jiné menší, ne-li žádný. Thalassoterapie je ale zrovna jedna z těch, které...
V dnešní době jsou civilizačním chorobám vystaveni i naši mazlíci. Obezita, stejně jako lidem, nesvědčí ani jim. Víte, jak poznáte obezitu u své kočky, jaké jsou její příčiny a důsledky?
Opět začíná sezóna klíšťat, a tak je na čase začít před nimi naše mazlíky chránit. Tito parazité totiž psy krom boreliózy ohrožují i anaplazmózou. A fakt, že je toto onemocnění nepříliš známé, neubírá na jeho vážnosti. Víte, na co si máte dát pozor?
Jen když se řekne kočičí mor, možná vám – chovatelům kočiček – naskočí husí kůže. Právě tímto označením se někdy nazývá panleukopénie, velmi nebezpečná kočičí nemoc. Lze jí nejen předejít, ale i včas odhalit její příznaky, jen je nutné mít informace.
Každá, byť sebemenší operace s sebou samozřejmě nese určitá rizika. Jde také jak o psychickou, tak o fyzickou zátěž zvířete. Sepsala jsem tedy pár tipů, jak rizika i zátěž co nejvíce eliminovat.
Minule jsem vám vysvětlila, že alergie na srst jako taková neexistuje. Řekli jsme si o alergenech, o příznacích alergie a jak je to s hypoalergenními plemeny. Dneska vám poradím, jak se s alergií vypořádat, aniž byste se museli mazlíka zbavovat....
Věděli jste, že pojem “alergie na srst” je vlastně nesmyslný? Alergenem totiž nejsou samotné chlupy. Na co přesně má tedy člověk alergii, pokud je alergický na psy nebo kočky a musí se hned zvířete zbavovat, pokud u něj taková alergie vznikne? A...
O tom, jak cítí bolest psi a jak ji (ne)projevují, už jsem psala. Pojďme se tedy podívat, jak je to s kočkami. U nich totiž není mnohdy jednoduché bolest vůbec zpozorovat. Pro jejich zdraví a pohodu je ale včasné rozpoznání problému důležité.
Morčata patří k nejčastějším mazlíčkům, které rodiče pořizují dětem. Jsou totiž podstatně méně náročná na péči než kočka či pes. Mezi hlodavci zase vynikají svojí společenskostí, mazlivostí a bezproblémovostí. Velkou výhodou také je, že na rozdíl od...