Vztahy mezi kočkou a psem bývají všelijaké. Někteří jsou parťáci na život a na smrt, jiní úhlavní nepřátelé. Tady je příběh naší smečky, kterou si prošly všelijaké charaktery, ale vždy jsme se nějak sžili.
Všechno začalo, když k nám domů přišla první kočka. Ta Kočka, o které jsem vám psala. Svéhlavá, dominantní bytost, co bere kočičí čest smrtelně vážně. A pak přišla Roxy. Dvouměsíční ztřeštěné štěně z množírny. Až časem se ukázalo, že je to pěkně dominantní potvůrka s vrozenou bázlivostí a loveckým pudem. No, nejlepší kamarádky z nich nebyly. Roxy Kočku honila, ta ji na oplátku provokovala, ale dokázaly vedle sebe žít celkem v klidu, tolerovaly se.
Pak přišel Pantalaimon. Krásný černý dvouměsíční kocourek s trojúhelníkovou hlavou. Třeštiprdlo, v depozitu přezdívaný Kryštof (Kolumbus) pro jeho zvědavost a dobrodružnou povahu. Když jsem domů přinesla tuhle neřízenou střelu, Kočce bylo kolem tří let, Roxy zhruba dva. Kočka jeho příchod brala jako velezradu a ke kocourkovi se chovala s naprostým opovržením a znechucením. První den se urazila a utekla z domova, vrátila se až po dvou dnech, špinavá a s pokorným výrazem. Jak já se o ni bála! I potom všechny jeho pokusy o spřátelení ignorovala a raději trávila čas venku.
Zato z Roxy a Pantíka se stali úžasní nerozluční parťáci. Trávili spolu veškerý čas. Odpočívali spolu, hráli si spolu, prali se spolu... Dokonce vytvořili kooperaci při krádežích jídla, kdy ho kocour shazoval z linky, fenka dole trhala obaly a spolu se pak dělili o kořist. Pantalaimon s námi bohužel nebyl dlouho, nedožil se ani roku a stejně jako všichni jeho sourozenci podlehl FIP infekci.
Roxy jeho odchod nesla hodně těžce, proto jsme celkem rychle přivítali nového člena - půlročního pejska Aríška. Je to takový rozvrkočený nejistý ňouma s opatrovnickými sklony. S Kočkou měl snahu se přátelit, ta jeho zájem sice nesdílela, ale doma ho akceptovala. Roxy konečně měla na kom uplatňovat svoji dominanci a Aran se zas měl o koho starat.
Pak od nás odešla Roxy a zůstal jen Aran s Kočkou. Když je nikdo nerušil svou dominancí a honěním, ti dva se spolu celkem sblížili. Ne sice tak jako Pant s Roxy, ale doma zavládl naprostý klid. Velmi rychle si mezi sebou nastavili hranice (rozuměj Aran po pár kočičích fackách pochopil, kdy má Kočku nechat na pokoji) a brzy jsem je začala vídat ležet spolu na gauči nebo v posteli. Kočka dokonce snesla i nějaké to psí olíznutí. Hra se psem je stále pod Kočky důstojnost, ale i když by to nikdy nepřiznala, náklonnost, která by šla nazvat přátelstvím, k tomu psímu ňoumovi cítí.
No a jelikož jsme zřejmě stále neměli těch sociálních mezidruhových experimentů dost, pořídili jsme si ještě mládě dvounohé. To v Aríškovi probudilo jeho pečovatelské sklony. Stačilo sebemenší kňournutí, aby okamžitě přiběhl, veškerou mou manipulaci s dcerou ostražitě sledoval, vždy připraven zakročit. Pláč doprovázel kňučením a snahou ji utěšit, což se samozřejmě neobešlo bez jejího olizování.
S Kočkou to bylo složitější. Ta se sice tvářila že se nic neděje, rozhodla se ale dělat, že dcera prostě neexistuje. Až tak po měsíci k ní sem tam opatrně, a hlavně nenápadně čuchla, až jsem ji jednou přistihla ležet s ní v postýlce. Nutno dodat, že dcerka byla mimino velmi klidné a tiché, takže ani Kočka nakonec neměla větší problém ji přijmout a začít akceptovat jako člena rodiny.
Další zvrat přišel, když se dcerka začala hýbat. Aran byl v první linii a bylo nutno oba naučit, co si k sobě můžou a nemůžou dovolit. Kočka tuhle lekci zvládla sama. Nikdy neměla problém vyjádřit, když se jí něco nelíbilo, a pořádek si tak sjednávala sama. Ani s dcerou to nebylo jinak. Pár šrámů na ručičce ji naučilo líp, než bych to zvládla já, že na Kočku musí jít pomalu, a poznat, kdy ji může hladit a kdy ji nechat být.
Nyní, troufám si říct, mají všichni členové naší domácnosti jasně stanovené hranice a pozice v rodině. Žijeme spolu v klidu a spokojeně, těšíme se ze vzájemné společnosti. Já už se jen těším, jaké změny ještě čas přinese a jaké nové členy smečky k nám osud zanese. Jak početnou smečku máte doma vy a jak se vám podařilo se vzájemně sžít?
Pejskaři pomalu začínají na procházkách řešit, jak jejich psi snáší silvestrovské ohňostroje. I psi tuší, že se to zase nezadržitelně blíží. Od Mikuláše jim to připomíná občasné bouchnutí petardy. Jen náš malý chlupáč ještě neví, co se chystá, a my s...
Jako zkušení pejskaři určitě znáte následující situaci. Začnete si oblékat bundu, vezmete si klíče a vodítko a váš pes už se vám radostně motá pod nohama nebo na vás vesele skáče. Oblékání, cinkot klíčů a pach vodítka jsou pro jeho mozek signály, které...
Koťata jsou samozřejmě jedna z nejroztomilejších stvoření na světě. Při pohledu na jejich krásné čumáčky byste ale neměli zapomenout na to, že kotě vám bude doma provádět mnohem víc nezbedností než klidnější dospělá kočka. Jelikož jsem už v životě...
Strach je největší nepřítel nejen nás lidí, ale i našich nejlepších čtyřnohých přátel, psů. I v psím světě totiž platí, že negativní emoce, jako jsou strach a úzkost, se mohou v kombinaci s dlouhodobým stresem podepsat nejen na psychické pohodě...
Čistit nebo nečistit? Jak často a jakou zvolit čistící pomůcku? Také si nejste jistí, jak by vlastně měla vypadat správná péče o chrup vašeho chlupáče? V dnešním článku přináším pár tipů, jak udržet zuby vašeho čtyřnohého parťáka zdravé.
Také už jste si zakázali navštěvovat zverimexy nebo “psí” eshopy na internetu? I když většinou neplánuji nic pořídit, málokdy se to podaří a v peněžence tak mám pravidelný průvan. Vánoce jsou ale skvělou příležitostí, kdy můžu své chlupáče obdarovat...
Kastrovat, nebo nekastrovat? Takovou otázku si zřejmě klade většina novopečených majitelů koťat. Moje kočky jsou vykastrované všechny, stejně tak kočky a kocouři všech mých kamarádů. Osobní zkušenost s nevykastrovanou kočkou nebo kocourem tedy nemám....
Nevím, jaká je vaše zkušenost, ale mě přijde, že dog friendly restaurací a kaváren za posledních několik let rapidně přibylo. Já osobně beru svého psa skoro všude s sebou, takže to mám ověřené. V některých podnicích mají pro pejsky dokonce nachystány...
Zima už je za dveřmi a vedle vánočních dárků pomalu začínám vymýšlet, kam vyrazíme na hory na první sníh. Taky ho vaši chlupáči tak milují? Já už se nemůžu dočkat, a tak už také přemýšlím, co s sebou a na co nezapomenout. Určitě bych měla začít psí...
Laboratorní myšky nemusí sloužit jen jako pokusná zvířata nebo potrava pro jiné a větší obyvatele zvířecí říše. Tahle malá zvířátka můžete chovat i pro potěšení. Mně osobně jsou myši sympatické a rozhodně nepatřím k těm, kdo by při pohledu na ně...
Venku je počasí, že by ani psa nevyhnal, jak říkávala moje babička. Každodenní brzký příchod tmy společně s podzimní plískanicí lákají zalézt si pod deku a na chvíli si i zdřímnout. A chlupáče můžete přibrat k sobě. Jak to ale vlastně mají psi se...
U štěněte je to podobné jako u dítěte. Prořezávání prvních zubů nebo výměna mléčného chrupu za trvalý nejsou totiž ani pro malého chlupáče procházkou růžovým sadem. Může je doprovázet nejen bolestivost, ale i nechutenství nebo zvracení a teploty. Malý...
