Když se v kočkách probouzí jaro

Jak je známo, kočky milují světlo a teplo, rády polehávají na rozehřátých parapetech. Proto i když jsou proslulými spáči, s příchodem jara se v nich probouzí energie, jsou aktivnější, společenštější a veselejší. A co především, probouzí se v nich milostné vábení.

Na jaře se kočky mění k nepoznání. Nejen příroda okolo vás se v tomto období probouzí, spolu s ní i vaše šelmička. Je najednou nadšená, nabitá novou energií a vyhledává společnost ostatních koček. Pro ni je jaro skutečně lásky čas, období pro vás známé spíš jako mrouskání, pro sousedy na venkově často jako období probdělých nocí (jejich milostné zpěvy mají totiž spíš než k romantice blíž k brutální vraždě). Koneckonců kočka dobře ví, že jaro je pro odchov koťat to nejlepší období.

Pro majitele doma žijících koček často není čas mrouskání nic moc příjemného. Vězte, že ale ani pro samotné chlupáče, pokud nejsou vykastrovaní. Mají potřeby a pudy, které nemohou uspokojit. Proto jsou často nervózní, vystresovaní, občas až agresivní. To poslední platí hlavně pro nekastrované kocoury. Často je můžete vidět přecházet před oknem, zvlášť pokud se v okolí pohybuje mrouskající kočka – cítí totiž hormony, které vypouští. Většinou se to neobejde bez zvukového projevu, od něžného mňoukání až po nepříčetný řev. Další nepříjemností pro majitele bývá i značkování močí.

Kočky v tomto období bývají přítulnější, některé neklidné, že se ani pořádně nenají. A taky o dost hlasitější. Ta moje, než dorostla do pohlavní dospělosti a mohla jsem ji vykastrovat, byla jako šílená. Mňoukala od rána do večera, při každém pohlazení se prohnula a vystrčila zadek, byla naprosto neodbytná.

Pro domácí kočky i kocoury je mrouskání obrovský stres a zátěž organismu, proto je podle mého pro jejich dobro, a koneckonců i pro klid majitele, nejlepší volbou kastrace. Ale všechny pro a proti už si musí každý zvážit sám.

Kastrace chlupáčů venkovních by měla být samozřejmostí, je to zodpovědnost všech majitelů. Bezprizorních koček je u nás víc než dost, navíc styk jim kromě potěšení může přinést i smrtelnou nemoc. Kocouři se často vypravují na daleké toulky trvající i několik týdnů, někdy se nevrátí už vůbec. Nevyhnou se ani bitkám s ostatními kocoury při hájení teritoria. A že to jsou často bitky opravdu ošklivé. Pro kočky je zas březost velká zátěž a riziko.

V tomto období taky musíte počítat se zvýšenou péčí o srst, línání může být velmi intenzivní. Další starostí jsou pak parazité, kteří se probouzejí spolu s jarem. Jde především o blechy a klíšťata. Nezapomeňte, že díky kolísání teplot jsou tito škůdci aktivní už teď. Chraňte proto své mazlíky i sebe zavčasu.

 

Související články

Devět životů nemají, ale padat kočky skutečně umějí

Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.

Psi a kočky ve světě III: Psi na Srí Lance

Srí Lanka – dovolenkový ráj v jihovýchodní Asii, pro cestovatele země zaslíbená. Domluvit se anglicky tam není problém, ceny jsou vcelku nízké, domorodci jsou chudí, ale přátelští… Milovníkům psů se tam však naskýtá kromě pohádkových panoramat i smutný...

Mazlení s kočkami může i léčit

Domácí mazlíček přináší radost, to ví každý, kdo s nějakým žije v jedné domácnosti. Svojí hravostí a nepodmíněnou láskou nás často odpoutá od stresujících myšlenek a povinností. Učí nás žít tady a teď, soustředit se chvíli na přítomnost. Možná i to je...

Psí historie IV.: Bobbie

V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Bobbie ušel neuvěřitelných 4000 kilometrů, aby se vrátil ke své rodině.

Kočičí rekordy

Stejně jako psích rekordmanů, i těch kočičích najdeme dost. Víte třeba, jaký je rekord v počtu koček žijících pod jednou střechou?