FIV je obávaným virovým onemocněním koček. Způsobuje pomalý rozvrat imunitního systému, podobně jako lidský virus HIV. Jaká je příčina a průběh této zákeřné nemoci a jak vypadá její konečné stádium?
Původcem kočičího AIDS je virus jménem FIV (feline immunodeficiency virus). Virus obsahuje zvláštní enzym, který mu umožňuje začlenit se do DNA nakažené kočky. Proto je infekce trvalá a pomalu postupuje celým tělem.
Nakažení hrozí zejména kočkám venkovním, nejčastěji při pokousání jinou kočkou během bitky nebo při pohlavním styku. Proto jsou nejvíce ohroženi nekastrovaní kocouři. K přenosu infekce ale stačí i dlouhodobější kontakt s nakaženou kočkou.
Když se FIV dostane do kočky, začne se množit v druhu bílých krvinek, které mají na starosti imunitu organismu. Po několika týdnech se v důsledku rychlého množení dostane kočka do stádia akutní infekce. Toto období může trvat několik dní i týdnů a nemá specifické příznaky, někdy si ho ani nemusíte všimnout. Jindy se zas objeví teplota, apatie, průjem, zvětšené uzliny nebo zánět dásní.
Poté nastává tzv. stádium “nosičství viru”. Během něj pomalu ubývá zmíněných bílých krvinek a kočka vypadá na první pohled zdravá. Přítomnost viru je zjistitelná pouze vyšetřením krve. Toto období může trvat měsíce až roky, u zdravých mladých koček ani nemusí zapříčinit zkrácení života a dříve zemřou z jiných příčin. Polovina z nich je nosiči viru i 4 až 6 let. U koťat, starších nebo slabších koček se však imunita může zhroutit už po dvou měsících.
Konečné stádium nemoci pak přichází v momentě, kdy je už postižení imunitního systému natolik rozsáhlé, že není schopen pořádně fungovat. Kočka začne hubnout, trpět nechutenstvím, mohou ji trápit zvýšené teploty a zvětšené uzliny. Často se objeví i zánět dásní, chudokrevnost nebo chronická rýma. Stav se zhoršuje až do úplného selhání imunitního systému, stavu podobnému AIDS. Objevují se chronické infekce kůže, močových a dýchacích cest. Díky paralyzované imunitě jsou náchylnější ke všem infekcím, nádorům i leukémii. Toto postupné zhoršování zdravotního stavu může trvat i roky. Nakonec je infekcí zatíženo více orgánů, postižen je i mozek a přichází demence.
Infekci FIV můžete u své kočky poznat hlavně podle chronických zánětů dásní či horních cest dýchacích. Prokázat ji pak musí jedině krevní test. Jelikož jde o chronické, nevyléčitelné onemocnění, žádná léčba neexistuje. Můžeme ji ale prodloužit období bez příznaků. A to zejména kastrací - nejenže tím zmenšíme riziko šíření nemoci, znatelně tím i zmírníme zátěž organismu. Velmi kočce pomůžeme i tím, když ji budeme držet doma, ideálně izolovaně od ostatních koček. Velmi důležité je také pravidelné odčervování a kvalitní krmivo. Samozřejmě pomůže i to, pokud kočku co nejvíce ušetříte stresu.
V zahraničí už očkování proti tomuto viru existuje, u nás ale dostupné není. To mi ještě připomíná, pokud plánujete FIV pozitivní kočku očkovat proti běžným kočičím nemocem, nezapomeňte si říct o inaktivovanou vakcínu.
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
