Jezevčíci, od hladkosrstých přes hrubosrsté a krátkosrsté až po dlouhosrsté, patří k oblíbeným společníkům, a to nejen u nás, ale i ve světě. A že jsou to společníci výborní! I když mají vlastní hlavu.
Jezevčíci patří mezi velmi oblíbená psí malá plemena nejen mezi myslivci. Pro svou povahu a kompaktní vzrůst si rychle našli cestu i do našich domácností. Své jméno získali podle německého “dachshund”, v doslovném překladu “jezevčí pes”.
První připomínky tohoto plemena se objevují už ve starém Egyptě v podobě rytin a sošek psů s dlouhým hřbetem a krátkýma nohama. O plemenu jako takovém se ale prvně mluví až ve 14. století. V 16. století pak vznikl křížením jezevčík dlouhosrstý, v 18. století jezevčík hrubosrstý a v 19. století trpasličí.
I když byl v Česku jezevčík ještě v první polovině 20. století poměrně vzácný, dnes na něj můžete narazit na každém rohu a hojně se objevují i na výstavách. Toto plemeno asi není třeba popisovat, jeho vzhled je nezaměnitelný. Podle dlouhého trupu na krátkých nohách ho pozná snad každý, prostě takový klasický Špagetka z oblíbeného večerníčku.
Do rodin si tito psíci našli cestu díky tomu, že jsou tak společenští a přátelští. Jsou to milí, hraví a oddaní parťáci, se kterými se sotva budete nudit. Velmi dobře ale zastávají i roli hlídače. Nejenže na nezvaného hosta hlasitě upozorní, v případě nutnosti neváhají ani zakročit.
Protože však mají vlastní rozum (jinak řečeno bývají pěkní paličáci), při výchově je třeba důslednost a pevná ruka. Díky svým loveckým instinktům patří spousta jezevčíků mezi útěkáře, proto je žádoucí mít dobře oplocenou zahradu a z vodítka zejména v lese pouštět jen psy s perfektním přivoláním.
Na jeho lovecký původ je třeba pamatovat i v jiném ohledu. Mějte na mysli, že ač si ho dnes spousta lidí pořizuje jako psa společenského, není to žádný gaučák. Potřebuje poměrně dost pohybu, ideálně na čerstvém vzduchu. Úplně nejšťastnější bude v lese.
Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.
Srí Lanka – dovolenkový ráj v jihovýchodní Asii, pro cestovatele země zaslíbená. Domluvit se anglicky tam není problém, ceny jsou vcelku nízké, domorodci jsou chudí, ale přátelští… Milovníkům psů se tam však naskýtá kromě pohádkových panoramat i smutný...
Domácí mazlíček přináší radost, to ví každý, kdo s nějakým žije v jedné domácnosti. Svojí hravostí a nepodmíněnou láskou nás často odpoutá od stresujících myšlenek a povinností. Učí nás žít tady a teď, soustředit se chvíli na přítomnost. Možná i to je...
V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Bobbie ušel neuvěřitelných 4000 kilometrů, aby se vrátil ke své rodině.
Nejen psi se v horku mohou přehřát. Toto nebezpečí hrozí i kočkám. Sice si libují ve vyhřívání na sluníčku, ale jako u všeho - čeho je moc, toho je příliš. Tady máte pár tipů, jak se o kočku starat ve vedrech a jak ji popřípadě zchladit.
Věděli jste, že takové hlídky existují? Můžete se do nich zapojit i vy. Zmínku o tom, že nějaké takové hlídky existují, jsem poprvé zaslechla letos na dovolené při přechodu Šumavy. A musela jsem si samozřejmě zjistit víc!
Zajímá vás, jak velký je nejvyšší pes, jak malý je zas ten nejmenší, nebo třeba kolik míčků si pes dokázal nejvíc nacpat do pusy? Mezi těmi klasickými rekordy jako je věk nebo velikost najdeme i pár kurioznějších, pojďme se na některé z rekordů podívat.
Každému chovateli kočky je jasné, že chlupáč potřebuje nějaké to své místo, kde se bude cítit v bezpečí, kde může lenošit, hrát si, škrábat a lézt. Ne každá kočka si škrabadlo nebo strom oblíbí, ale pokud ta vaše patří mezi jejich milovníky, nastává...