Když se řekne mini pes, většině z nás hned vyvstane na mysli právě čivava. A ještě aby ne, vždyť jde o nejmenší psí plemeno na světě. Oblibě se těší v zahraničí i u nás a bývá častou volbou pro lidi toužící po psovi, kteří zároveň nemají velké časové nebo prostorové možnosti.
Čivavy nesou jméno podle místa svého původu – mexické provincie Chihuahua. Zde a po celé Střední Americe se tito mini psíci volně vyskytovali už za časů Toltéků. Žili původně v norách, indiáni je však chytali a domestikovali. Domorodci jsou dokonce čivavy popisovány jako ochránci zemřelých náčelníků ve světě duchů. K nám byl první jedinec dovezen v roce 1971, tedy 29 let po uznání plemene Mezinárodní kynologickou organizací.
Jak čivavy vypadají, asi dlouze popisovat nemusím. Váhově se pohybují od pouhých 500 gramů do 3 kg. Charakteristická je pro ně jejich jablíčkovitá hlava a kulaté výrazné oči. U těchto psíků můžeme mluvit o velkém duchu v malém těle. Mívají velké sebevědomí a odvahu. Kvůli svému malému vzrůstu ovšem mají i mnoho důvodů ke strachu. Cizím lidem většinou nedůvěřují, a pokud podceníte socializaci v raném věku, může se objevit agrese.
Jinak jsou to ale přátelští a inteligentní společníci, kteří se většinou zafixují na jednoho člověka. Ke všem členům rodiny se ale chovají velmi mile a přítulně. Většinou, pokud jsou dobře socializovaní, dobře vycházejí i s ostatními psy, i když přednost dávají společnosti další čivavy. Ani s kočkami nemívají problém. Znám dokonce jednu čivavu žijící v kočičím depozitu s asi 15 kočkami, která do smečky skvěle zapadla. Ačkoli se o čivavě většinou mluví jako o kabelkovém psu, spousta z nich miluje procházky a některým, pokud jsou zvyklé, nedělá problém ani delší výlet.
Co do délky srsti a její barvy si vybere snad každý. Existují krátko i dlouhosrsté variety ve všech možných zbarveních a odstínech. Pozor si ale musíme dát u merle, tzv. mramorového zbarvení. Dva jedince této barvy je u nás zakázáno křížit, protože dědičnost mohoucí za tento atraktivní vzhled srsti s sebou nese i vážná zdravotní rizika. V některých zemích je dokonce merle zbarvení u čivav zakázáno, je bráno jako týrání a přísně trestáno. Mezinárodní kynologická organizace každopádně toto zbarvení u čivavy nepovoluje, a pokud si tedy pořídíte takto barevnou čivavu, nikdy nemůže mít průkaz původu. K dosažení merle zbarvení se totiž musela čivava křížit s jiným plemenem. Nepůjde tedy nikdy o čistokrevného a tzv. “papírového psa” a nikdo vám ani nezaručí, že se jedná o zdravého jedince bez vrozených vad. Většinou jde o produkty množíren a jejich pořizování bych rozhodně nedoporučila.
Čivava dokáže být skvělým a oddaným společníkem, pokud budete v její výchově důslední. Díky své velikosti vám bez problému může dělat společnost i na cestách. Miluje hry a hodí se také k dětem, i když jim musíte důsledně vysvětlit, že je při hře třeba opatrnosti, aby psíkovi neublížily. U malých dětí je proto nutná zvýšená opatrnost. Tito psíci jsou zatížení poměrně časnou kazivostí zubů, na což bychom měli také brát ohled před jejich pořízením. Pokud se ale rozhodnete pořídit si čivavu, jistě nebudete litovat.
Představte si, že přes léto nosíte stejně huňatý kožíšek jako naši kočičí parťáci. Ačkoli se jedná o jejich chloubu, v parnech posledních týdnů jim to vůbec nezávidím. Při pohledu na naše dvě kočičky jsem začala přemýšlet, jak jim pomoct přečkat léto.
Také jste měli jako děti rádi orientační běhy? A nyní rádi vyrážíte na výlety do terénu ve volné přírodě, kde putujete krajinou? A vždy vás při tom doprovází váš chlupáč? Pokud jste na všechny tři otázky odpověděli ano, tak je pro vás ideální...
Je čas letních dovolených a kam se chystáte vy? Někdo jezdí za dobrodružstvím k moři a někdo jiný dává přednost klidné přírodě v horách. Já jsem spíše horal. Horské hřebeny nám nabízejí dlouhé procházky na čerstvém vzduchu, které naši čtyřnozí parťáci...
Říká se o nás, že jsme národ chalupářů. Rádi trávíme volný čas mimo civilizaci a ideálně někde co nejblíže přírodě. To platí dvojnásob i o našich mazlíčcích, a to i těch hlodavčích. Dnes jsem si pro vás připravila pár rad, na co nezapomenout, když...
V jednom z minulých článků (“Jako psi a kočky”) jsem se zaměřila na otázku, jak spolu vlastně vychází zástupci dvou nejrozšířenějších zvířecích mazlíčků, a to kočky a psi. V článku jste rovněž našli doporučení, jak postupovat při jejich vzájemném...
Se psy jsem vyrůstala, jsem jimi obklopena i nyní v dospělém věku a k lásce ke všem zvířatům budu vychovávat i své děti. Za tu dlouhou dobu jsem poznala, že ne každý sdílí mé chovatelské nadšení a někteří lidé se psů dokonce velmi bojí. Jak můžete...
Léto, to je období krásných slunečních dní spojených se spousty odpolední strávených s mým chlupáčem u vody nebo na procházce v lese. Stejně jako pro člověka, může se i pro psa stát slunce nemilým společníkem. V těchto dnech je opravdu potřeba dávat...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Jsem milovníkem přírody a nijak se tím netajím. I proto se snažím veškerý volný čas trávit se svým chlupáčem někde v přírodě. Často opustíme městské parky a vydáváme se do české divočiny prozkoumávat pro nás dosud neobjevené. Jenže les není město a je...
Jak vychází psi s kočkami a jak kočky se psy? Z vlastní zkušenosti vím, že nelze jednoznačně říct, že by se nesnesli, ale ani potvrdit, že by se z nich ve všech případech časem stali nejlepšími kamarády. Jde je harmonickému vztahu naučit? A jak to máte...
Končí školní rok a začínají letní prázdniny. Chaos běžného roku na chvíli ustává a všichni jsou o něco více uvolněnější. Mne se bohužel letní prázdniny už přímo nedotýkají, ale léto a chuť se bavit mi zůstává a stejně tak mému pesanovi. A jaká zábava...
Také si říkáte, o co jde? No přeci o kapybaru - největšího žijícího hlodavce, který se však zároveň stává oblíbeným, i když trochu netradičním domácím zvířetem. Je vedro, a proto jsem se teď hodně věnovala vodním tématům. A u vody zůstaneme i...
