Když se řekne mini pes, většině z nás hned vyvstane na mysli právě čivava. A ještě aby ne, vždyť jde o nejmenší psí plemeno na světě. Oblibě se těší v zahraničí i u nás a bývá častou volbou pro lidi toužící po psovi, kteří zároveň nemají velké časové nebo prostorové možnosti.
Čivavy nesou jméno podle místa svého původu – mexické provincie Chihuahua. Zde a po celé Střední Americe se tito mini psíci volně vyskytovali už za časů Toltéků. Žili původně v norách, indiáni je však chytali a domestikovali. Domorodci jsou dokonce čivavy popisovány jako ochránci zemřelých náčelníků ve světě duchů. K nám byl první jedinec dovezen v roce 1971, tedy 29 let po uznání plemene Mezinárodní kynologickou organizací.
Jak čivavy vypadají, asi dlouze popisovat nemusím. Váhově se pohybují od pouhých 500 gramů do 3 kg. Charakteristická je pro ně jejich jablíčkovitá hlava a kulaté výrazné oči. U těchto psíků můžeme mluvit o velkém duchu v malém těle. Mívají velké sebevědomí a odvahu. Kvůli svému malému vzrůstu ovšem mají i mnoho důvodů ke strachu. Cizím lidem většinou nedůvěřují, a pokud podceníte socializaci v raném věku, může se objevit agrese.
Jinak jsou to ale přátelští a inteligentní společníci, kteří se většinou zafixují na jednoho člověka. Ke všem členům rodiny se ale chovají velmi mile a přítulně. Většinou, pokud jsou dobře socializovaní, dobře vycházejí i s ostatními psy, i když přednost dávají společnosti další čivavy. Ani s kočkami nemívají problém. Znám dokonce jednu čivavu žijící v kočičím depozitu s asi 15 kočkami, která do smečky skvěle zapadla. Ačkoli se o čivavě většinou mluví jako o kabelkovém psu, spousta z nich miluje procházky a některým, pokud jsou zvyklé, nedělá problém ani delší výlet.
Co do délky srsti a její barvy si vybere snad každý. Existují krátko i dlouhosrsté variety ve všech možných zbarveních a odstínech. Pozor si ale musíme dát u merle, tzv. mramorového zbarvení. Dva jedince této barvy je u nás zakázáno křížit, protože dědičnost mohoucí za tento atraktivní vzhled srsti s sebou nese i vážná zdravotní rizika. V některých zemích je dokonce merle zbarvení u čivav zakázáno, je bráno jako týrání a přísně trestáno. Mezinárodní kynologická organizace každopádně toto zbarvení u čivavy nepovoluje, a pokud si tedy pořídíte takto barevnou čivavu, nikdy nemůže mít průkaz původu. K dosažení merle zbarvení se totiž musela čivava křížit s jiným plemenem. Nepůjde tedy nikdy o čistokrevného a tzv. “papírového psa” a nikdo vám ani nezaručí, že se jedná o zdravého jedince bez vrozených vad. Většinou jde o produkty množíren a jejich pořizování bych rozhodně nedoporučila.
Čivava dokáže být skvělým a oddaným společníkem, pokud budete v její výchově důslední. Díky své velikosti vám bez problému může dělat společnost i na cestách. Miluje hry a hodí se také k dětem, i když jim musíte důsledně vysvětlit, že je při hře třeba opatrnosti, aby psíkovi neublížily. U malých dětí je proto nutná zvýšená opatrnost. Tito psíci jsou zatížení poměrně časnou kazivostí zubů, na což bychom měli také brát ohled před jejich pořízením. Pokud se ale rozhodnete pořídit si čivavu, jistě nebudete litovat.
Díky této nezodpovědnosti policisté často vyjíždějí psy z rozpálených aut zachraňovat ale ne každý pejsek má to štěstí, že je z výhně vysvobodzen včas. Co psovi v zavřeném autě hrozí a jak postupovat, pokud na takovou situaci narazíte?
Markéta je moje dlouholetá kamarádka. Seznámili jsme se přes útulek, ze kterého jsem si vzala svého prvního psa a ve kterém jsem pak začala vypomáhat. Pod tímhle sdružením Markéta v Praze provozuje depozitum pro kočky, kam ráda zavítám, když je chvíle...
V tomto cyklu se seznámíme se známými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití s nimi dokázali. Hačika bychom měli najít ve slovníku vedle fráze “věrný jako pes”. Díky tomu...
Hladovku prý instinktivně drží i vlci a divocí psi. To vedlo spoustu lidí k domněnce, že náš pes na gauči by ji měl jednou za čas držet také. Divoké zvíře přeci dobře ví, co dělá, příroda je moudrá, řeknete si. Je to ale dobře? Prospěje to zdraví...
Přemýšleli jste někdy nad tím, kolik pohybu je ještě pro psa zdravé a kdy už mu škodí? Nebo že ne každý pohyb mu je prospěšný? Většina pejskařů nad tímto vůbec nepřemýšlí. Řekne si čím víc pohybu, tím líp. To ale nemusí být vždy pravda.
Jak už jsem se zmiňovala v předešlých článcích, příležitostně vypomáhám kamarádce Markétě, která provozuje kočičí depozitum. Měla jsem i možnost se zúčastnit několika odchytových akcí bezprizorních koček a dnes se s vámi o tuto zkušenost podělím.
Věděli jste, že i vašeho psího mazlíčka může trápit deprese? Stejně jako u lidí bychom ani u psů neměli tento duševní stav podceňovat. Jak ho poznat a co dělat?
V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes vám představím kočky z Řecka, kde jsou neodmyslitelnou součástí každodenního života.
Blíží se období teplých slunečných dnů, které budou určitě mnohé lákat na dlouhé procházky. Spousta z nás vyjede se svými čtyřnohými společníky na dovolenou. V těchto časech je ale třeba dát pozor na přehřátí, jak nás samotných, tak i psů. Jak přehřátí...
Nadváha, stejně jako u lidí, může mít negativní dopad na zdraví psa. Nastavení správného jídelníčku a krmných dávek může ale být občas docela alchymie, a tak se může stát, že psa začne trápit obezita. Pokud je to případ i vašeho chlupáče, tady máte pár...
Klíšťat je snad každým rokem víc a víc. Naštěstí se rozšiřují i způsoby, jakými lze naše chlupáče, ať už psy nebo kočky, před těmito parazity chránit. Každý si může vybrat, jaký výrobek se pro něj a jeho čtyřnohého společníka hodí nejlíp.
Ještě nedávno u nás byla skinny morčata poměrně vzácná. Povědomí o nich se ale rychle rozšiřuje a mezi chovateli se stala rázem hitem. Jaký je chov těchto morčat a co jim šmakuje?
