Wilow, Suki nebo Simon: Kočky, které možná procestovaly více než vy
To, že není žádný problém odjet na cestu po celém kontinentu (nebo dokonce po celém světě) spolu se svým mazlíčkem, vědí majitelé tří kočičích cestovatelů – bengálské kočky Suki, odvážné kočky Wilow či nebojácného kocoura Simona. Hlavními hrdiny na dobrodružné cestě jsou právě oni.
Suki cat
Seznamte se s bengálskou kočkou z Kanady. Ta je svým majitelům skvělou parťačkou při jejich cestách. Nejenže ťapká po vlastních, ale na fotkách, které majitelé zveřejňují na Instagramu, vypadá naprosto skvěle. Na fotkách z Itálie, Švýcarska nebo Rakouska nepřehlédnutelně září její modré oči. Za dva měsíce stihla Suki navštívit devět evropských zemí. Cestování pro Suki nemohlo být pohodlnější a bezproblémovější. Suki cestovala po celé Evropě v komfortní dodávce. Fotky z cest si můžete prohlédnout na Instagramu Suki.
Wilow
Wilow byla věrnou společnicí svému majiteli při cestách po celé Austrálii. Australan Rich East se jednoho dne rozhodl zbavit všech svých věcí a vyrazit na road trip. Své dobrodružství si však nedokázal představit bez svého kočičího miláčka. Společně projeli všechny australské státy a po 50 tisících kilometrech svoji cestu před dvěma lety zakončili. I přesto, že mu někteří cestování s kočkou vymlouvali, tak si Rich road trip s Wilow nadmíru chválil a tvrdil, že si pro své cesty nemohl vybrat lepšího parťáka.
Díky tomu, že Wilow společně s Richem procestovala všech osm států a teritorií Austrálie, stala se pravděpodobně první kočkou, která takovou cestu absolvovala. Jejich společné zážitky můžete shlédnout na jejich Instagramu.
Simon
Kocour Simon je pohodář každým coulem. Se svým páníčkem J. J. Youshem sice žijí v Coloradu, ale často se vydávají na dobrodružné cesty. Takto spolu cestují již od roku 2014. Nejčastěji Simona na fotkách uvidíte na batohu svého majitele, ale rozhodně mu nedělá problém jezdit třeba na kajaku nebo paddleboardu. Na začátku společných výletů s sebou Yosh nosil kočičí misku a písek, aby měl Simon veškeré pohodlí. Postupem času oba zjistili, že to není třeba. Společná dobrodružství zveřejňují na svém Instagramu.
A co vy a cestování s vaším kočičím miláčkem? Dokážete si to představit?
Ježci a podzim už k sobě neodmyslitelně patří. Spousta z vás si při pohledu na ně pomyslí: Chudáci, možná nestihnou zazimovat, co když potřebují teplo a jídlo? Také jsem tak přemýšlela – až do loňského podzimu. Dnes mi při pohledu na ježka prolétne...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...