Warning: rmdir(/var/www/application/tmp/_container): Directory not empty in /var/www/vendor/nette/caching/src/Caching/Storages/FileStorage.php on line 242
Warning: rmdir(/var/www/application/tmp/_Nette.RobotLoader): Directory not empty in /var/www/vendor/nette/caching/src/Caching/Storages/FileStorage.php on line 242 Proč se psí stopaři pletou při monitorování divokých šelem – Mazlíčci v pohybu
Skip to main contentSport a cestováníZajímavostiZdraví a stravaVýchova a péčeAmbasadoři
Proč se psí stopaři pletou při monitorování divokých šelem
Psi trénování na lokalizaci trusu šelem v projektech ochrany přírody občas identifikují špatný druh. A to ve 4 až 45% případů. Studie zveřejněná v časopise Scientific Reports přišla s možným vysvětlením, proč tomu tak je. Na vině nemusí být ani chyba ve výcviku psa, ani na straně psovoda.
Tito stopovací psi jsou ceněnými členy ochranářských týmů fungujících jako alternativa k fotopastem či jiným, invazivnějším metodám lokalizace jednotlivých druhů zvířat v daných oblastech. Zúčastnili se například studie identifikace trasy, kterou cestují ohrožené pumy a další masožravci podél biologicky důležitého koridoru v Argentině. Jejich výhodou je, že jelikož k lokalizaci používají čich a ne zrak, dokáží nalézt i trus ukrytý ve vysoké trávě, vzorky, které se díky dešti rozpustily do bahna.
Ani v případech, kdy psi vystopují špatný druh trusu, výsledky výzkumu to nezničí. Vědci, kteří tuto metodu ke sledování zvířat v terénu používají, obvykle nalezené vzorky podrobují testům DNA, aby druh zvířete potvrdili, nebo vyvrátili. Shromažďování a testování falešně pozitivních nálezů ale stojí čas a peníze.
Doposud se předpokládalo, že pokud se v detekčních studiích objeví necílový vzorek (tedy trus jiného než sledovaného zvířete), na vině je chyba ve výcviku stopovacího psa nebo psovoda. Zmiňovaná studie ale dokázala, že tomu tak nemusí být vždy. Složitost ekosystému, ve kterém se studie provádí, totiž může ovlivnit přesnost stopovacích psů. Přirozené chování necílových druhů zvířat totiž může změnit genetický profil trusu cílového druhu.
Jedním zmíněným přirozeným chováním je koprofágie - tedy pojídání výkalů. U divokých koček je toto chování spojeno s teritoriálními nebo výživovými benefity, u kojotů je ale pojídání pumích výkalů novým zjištěním a fakt, že se koprofágie přirozeně vyskytuje za různých okolností, má různé ekologické důsledky.
Pokusy prováděné v oblasti St. Louis zase ukázaly, jak může značení močí necílových druhů ovlivnit schopnost stopovacích psů lokalizovat trus žádaného druhu zvířete a také to, co se stane, pokud jedno zvíře přenese v tlamě trus jiného zvířete, případně se takový vzorek dostane do kontaktu s jeho slinami.
Díky těmto studiím výzkumníci zjistili, že všechny tyto tři vzorce přirozeného chování divokých zvířat, mění genetický profil trusu sledovaného druhu zvířete a také, že hrají roli v označování špatných vzorků trusu stopovacími psy.
Momentálně se rozšiřují oblasti použití stopovacích psů pro účely ochrany přírody, navyšuje se i počet takto trénovaných psů i zvířecích druhů, které stopují. Popravdě, jednodušší je kvalitně vycvičit psa než psovoda. Větší riziko chyby tedy hrozí na straně člověka.
Jak už jsem psala, chybně označené vzorky trusu sice zpomalují a ztěžují sledování zvířat, přinášejí ale cenné informace o funkci ekosystému, vnáší na světlo souvislosti například v otázce přenosu parazitů nebo chorob.
Výcvik mladého chlupáče je vážná věc. To, co se pes naučí ve štěněčím věku, už se pak hůře napravuje. Učením a tréninkem se také vytváří a upevňuje vzájemný vztah mezi psem a člověkem. Naše Roza je vážně ďábel a proto jsem se rozhodla výchovu...
Pokud vás stejně jako mě čeká “last minute” dovolená, asi se shodneme, že první otázka, kterou si klademe, zní – S nebo BEZ? Jako pejskařům je vám určitě jasné, že myslím se psem nebo bez psa. Obvykle samozřejmě vyhrává první varianta a logicky proto...
Psi a vše kolem nich jsou mojí zálibou již od dětství, a tak není s podivem, že se volných chvilkách ráda pídím po tom, co se nového děje v kynologii. A tak vás asi nepřekvapí, že jsem si pro vás dnes přichystala článek o poměrně nové metodě výcviku...
Strašák všech majitelů psů. O čem je řeč? O přetočení žaludku neboli torzi. V naší rodině jsme vždycky měli spíše větší plemena psů jako například vlkodava. A tohle byla jedna z věcí, která byla naší noční můrou, neboť ti na to trpí obecně více, než...
Dnes se s vámi podělím o další ze střípků z mého života s novým psím členem rodiny, naší nezkrotnou a nohatou Rozinkou. Rozinka je kříženka a pochází z tak zvané “hromadírny”.
Také váš pes rád “loví” okolo poletující hmyz? A také vám v létě trne v zádech, když chňape po vosách a včelách nebo i sršních? A jak poznat, jestli má člověk doma psího alergika? Pozor bychom si měli dávat i teď v září, kdy vosy obhlíží popadané ovoce.
V létě jsme vyrazili s chlupáči na horskou dovolenou. A ačkoli jsem já sama na blogu už nakousla, jak je důležité pečovat o tlapky psa nejen v létě, byla jsem překvapená kolik jsem letos potkala pejsků s botami.
V předchozím článku o výběru postrojů pro naše chlupáče, jsem se zaměřila především na to, jaké typy jsou k dostání a jak se od sebe liší. Dneska bych se s vámi ale chtěla podělit o to, co vlastně předchází samotnému pořízení této šikovné alternativy...
Není žádnou novinkou, že postavení psa prošlo v posledních desítkách let výraznou proměnou a dnes je pes brán jako další člen rodiny. Také není nijakým překvapením, že pes potřebuje pro svou správnou výchovu a zdravý psychický vývoj autoritu a řád,...
Také už jste řešili, jak na to nejen se skladováním (suchého) krmiva během letních pařáků? Anebo třeba na cestách? Pro mě je to teď víc jak aktuální téma. Doma máme sice příjemné teploty a tak nehrozí nic ani našim chlupáčům, ani jejich granulím. Blíží...
Taky vás zajímá, co dělá váš pes, když nejste doma? Už jsme tu společně nakousli téma pes a práce, jelikož ne vždy můžu svého chlupáče vzít s sebou. A teď když mám psy dva, musím počkat, až se škvrně trochu vyřádí, než začnou zase oba chodit pěkně se...