Tato africká kočkovitá šelma má na kočku dosti netypickou stavbu těla. Díky svým dlouhým nohám vypadá spíše jako pes. A ač jde o zvíře divoké, často hraje i roli domácího mazlíčka.
Serval je africká kočkovitá šelma s velkýma kulatýma ušima. Jeho vysoká a štíhlá postava se ale podobá spíše psovi s kočičí hlavou. Má dlouhé nohy (zřejmě nejdelší z kočkovitých šelem), uzpůsobené k pohybu ve vysoké trávě, které mu umožňují skákat vysoko a pohybovat se s neobvyklou elegancí, lehkostí a rychlostí na krátké vzdálenosti. Však také jeho rodové jméno Leptailurus v řečtině znamená “úžasně mrštný”. Zbarvením srsti se podobá gepardovi, má krémovou barvu s černými fleky. Vyskytují se ale i černě zbarvení servalové.
Žijí jižně od Sahary, ve stepích a lesostepích i horských oblastech. Živí se převážně malými savci. V jídelníčku se ale objevují také obojživelníci a rád si i zarybaří. Nesmí chybět ani tráva a ovoce. Svou kořist obvykle loví za šera a v noci. Vystopuje ji pomocí sluchu a ukořistí prudkým skokem, který může dosahovat až čtyřmetrové vzdálenosti. I ve skoku do výšky serval exceluje, zvládne vyskočit až 3 metry vysoko. Oproti ostatním kočkám se jeho úspěšnost v lovu pohybuje celkem vysoko, a to až kolem 50 %.
Ač je serval stále divokým zvířetem, často se chová i jako domácí “mazlíček”. Narazit na něj můžete i v českých domácnostech. Pokud je odebrán v mládí, sice celkem lehce zkrotne, ale co si budeme povídat, pořád jde o divoké zvíře a může být nebezpečný, obzvláště pak pro malé děti.
Pokud byste se ovšem rozhodli servala chovat, potřebovali byste k tomu zvláštní povolení Veterinární správy. To by mu mělo zajistit vhodné podmínky pro život a vhodné zabezpečení. Buďte si také jisti, že péče o tuto kočkovitou šelmu se dosti liší od péče o kočku domácí. Je to exotická kočka se specifickými nároky i potřebami. Předem je tedy vhodné, zjistit si o chovu co nejvíce informací.
Pro nás ostatní, kterým doma stačí ten obyčejný kočičí chlupáč, je tu možnost zajít se na servala podívat do ZOO nebo do specializované chovatelské stanice.
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Už jsem tady zmiňovala, jak mi jeden veterinář řekl, že v Praze je víc pohotovostí pro zvířata, než pro lidi. Prolétla jsem internet a udělala pro vás seznam nejen pražských nonstop ambulancí seřazený abecedně podle jednotlivých měst z různých koutů...
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně: