Zatímco pro lidi je šanta kočičí léčivou bylinou, na kočky má účinky jiné a mnohem silnější. Víte, proč tato nenáročná trvalka působí na kočky tak opojně?
Šantě kočičí se přezdívá kočičí droga nebo kočičí kokain, a to zcela oprávněně. Když s ní totiž někteří chlupáči přijdou do styku, válejí se po zemi, nekontrolovaně slintají, prostě vypadají jako pod vlivem drog.
Catnip - šanta kočičí produkuje chemikálie, na které kočky výrazně reagují. Látka spouštějící kočičí opojné stavy se jmenuje nepetalakton, což je druh chemické látky nazývané terpen. Tato malá molekula stojí za celým řetězcem událostí.
V ostatních rostlinách se totiž terpeny tvoří jediným enzymem, zatímco u šanty vznikají ve dvoustupňovém procesu pomocí enzymů dvou. Tento dvoustupňový proces nebyl nikdy dříve pozorován a vědci se domnívají, že se něco podobného objevuje i v syntéze protirakovinných léků získávaných z tropické rostliny barvínkovce růžového. Mimo toto zjištění studie ještě identifikovala tři nové enzymy s neobvyklou aktivitou.
Na šantu ovšem reaguje jen kolem poloviny koček a predispozice k tomu je dědičná. Další zvláštností je, že koťata jsou vůči omamnému vlivu šanty imunní, a to až do věku asi 8 týdnů. Ti jedinci, kteří jsou k této rostlině citliví, ji vyhledávají, trhají, žerou a válejí se v ní. Všimnout si přitom u nich můžete změn v chování - mohou třást či kroutit hlavou, válet se po zemi, kýchat, točit se a mňoukat, olizovat se či slintat. Účinky nepetalaktonu přetrvávají po dobu přibližně 10 minut, následně se jeho vliv na kočku utlumuje až úplně odezní.
Podobný vliv jako catnip mívá na kočky i kozlík lékařský. Pokud jste tedy u svého chlupáče s šantou nepořídili, můžete zkusit ještě ten nebo stříbrnou révu (matabibi). Co funguje u vaší kočky? Tu mou přitahuje šanta i matabibi, kozlík jsem zatím nezkoušela.
Ježci a podzim už k sobě neodmyslitelně patří. Spousta z vás si při pohledu na ně pomyslí: Chudáci, možná nestihnou zazimovat, co když potřebují teplo a jídlo? Také jsem tak přemýšlela – až do loňského podzimu. Dnes mi při pohledu na ježka prolétne...
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
