Proč mají štěňata zavěšené uši?
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Tajný život mazlíčků - tak by se dalo nazvat to, co se děje, ve chvíli, kdy za námi zaklapnou domovní dveře. Zajímá vás také, co se odehrává potom? Nabízí se samozřejmá odpověď: Spí. Je tomu ale skutečně tak?
Co skutečně dělají chlupáči, když nejsme doma? Nudí se a smutně čekají v pelíšku, až nás zaslechnou se zase vracet? Nejen díky moderním technologiím, domácím kamerám a počítačům víme, že tomu tak vždycky není a někdy se dokonce nestačíme divit. Obzvlášť když najdeme přestěhovaný nábytek a celkově vylepšený interiér. Provinilé výrazy pak mluví za vše.
Na toto téma je i můj oblíbený animovaný film s názvem “Tajný život mazlíčků”, který mě k sepsání tohoto článku vlastně inspiroval. Jako správný americký trhák má tento film napínavou zápletku o ztraceném a znovu nalezeném pejskovi, teriérovi Maxovi, a jeho kamarádech. O skutečném tajném životě našich domácích mazlíčku nám krom nejrůznějších vylomenin, které hlavní hrdinové doma vyvádějí, vlastně zase tolik neříká.
Přesto tento film otevřel zajímavou debatu. Začali jsme totiž znovu přemýšlet, jestli skutečně to skotačení, jehož výsledek pak vidíme, je tak zábavné a není to celé spíše projevem separační úzkosti. Chvilku po tom, co film běžel v kinech, se stalo virálním jedno YouTube video s názvem “What my dog does when I leave” (Co dělá můj pes, když nejsem doma”). Během chviličky mělo miliony zhlédnutí.
Video dosáhlo velké sledovanosti s největší pravděpodobní právě kvůli zvědavosti, kterou v sobě všichni kolem tajného života našich parťáků máme a kterou v nás zmíněný nový animovaný film ještě posílil. Tříminutový záznam z Gopro kamery, kterou má pes na sobě, nicméně ukazuje jen to, jak chlupáč po chvilce běhání po domě a vytí parkuje v posteli svého páníčka a neklidně vyčkává na jeho návrat.
Především v zahraničí se v reakci rozhořela možná až trochu příliš emotivní debata, jestli je vůbec správné psy nechávat doma samotné a jak postupovat, když zvíře i jen krátkodobé ponechání o samotě snáší špatně. (O separační úzkosti a jak na ni se můžete dočíst v samostatném článku.)
Na téma, co dělají domácí mazlíčci, kdy jsou sami doma, se soustředilo také pár zahraničních výzkumů. Ty potvrdily, že denní cyklus mazlíka částečně kopíruje jeho přirozený cyklus, jaký byl měl, kdyby žil jako šelma ve volné přírodě. Místo lovu zvíře potřebuje aktivitu, kterou si během čekání na pána krátí různými vylomeninami (u nás je třeba velmi oblíbené přesazování kytek a cupování papíru :)). Po “lovu” by měla nastat fáze útlumu, tedy spánku.
Vypadá to, že tajný život mazlíčků nám zůstane vždy alespoň částečně skrytý. A že je to téma, které vyvolává řadu dalších otázek a budí vášně a emoce. To, k čemu mě film i virální video dovedli, je, že bychom se spíše než do role detektiva měli zase rychle přenést do role nejlepšího páníčka na světě a snažit se s našimi psími láskami trávit co nejvíce času. To je přeci to, proč jsme si je pořizovali.
A na závěr, abychom to trochu celé odlehčili, tak jsem pro vás vybrala pár legračních fotek, které zachycují chlupáče zřejmě ve fázi “lovu” :).
Foto kredit: www.boredpanda.com
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...
Každý pes má tendenci tak trošku „machrovat“. Občas se snaží někoho zahnat, prohnat nebo vyhnat. Nezáleží na rase, má to v sobě každý – jde totiž o pozůstatky chování, které bylo kdysi nezbytné, aby přežil. Chránil své území a své postavení vlastně...
Posledně vám Lukáš slíbil více detailů o nastavení fotoaparátu a o jeho režimech. A protože sliby se mají plnit, v následujícím článku vám vysvětlí, co znamenají jednotlivá záhadná písmenka a čísla a jak ovlivní výslednou fotografii:
Cestovat se psem v letadle je o něco složitější, než klasická doprava na zemi. Může se ale stát, že vlak, autobus nebo auto budou pro dosažení vámi zvolené destinace úplně nevhodné. Pak máte několik možností, jak dostat svého psa do oblak.
Podle některých sociologů si člověk vypěstoval žárlivost ruku v ruce s vývojem vztahů ve společnosti, jak ji známe. Váže se výhradně na romantický nebo sexuální vztah dvou lidských bytostí. Proto někteří vědci tvrdí, že pes nežárlí, že jen přirovnáváme...
Minule nám Lukáš předal pár rad, které nám pomohou s výběrem vhodného fotoaparátu. Tentokrát nám vysvětlí, co a jak bychom si na své hračce měli nastavit.
Když vyrážíte se psem na delší cestu, není na škodu předem zvážit, který dopravní prostředek je pro vás oba nejvhodnější. Snad vám aspoň maličko pomůžu s výběrem. Posledně jsem se podívala na zoubek vlakům, tentokrát se zaměřím na autobusy.