Dogdancing

Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák Brandy se pyšní řadou titulů od mistrů ČR až po mistry světa, a to v různých kategoriích. A právě proto jsem se pro vás Vandy zeptala, co vlastně dogdancing obnáší.

Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák Brandy se pyšní řadou titulů od mistrů ČR až po mistry světa, a to v různých kategoriích. A právě proto jsem se pro vás Vandy zeptala, co vlastně dogdancing obnáší.

Co musí člověk udělat, aby mohl se svým psem začít soutěžit v dogdancingu?

Samozřejmě si můžete najít trenéra, který vám pomůže s výukou cviků, choreografií nebo třeba s výběrem hudby. Rozhodně to ale není nutné – šikovný samouk se na závody dokáže připravit i sám, chce to jen čas, trpělivost a zásobu pamlsků. Dogdancing je skvělý v tom, že se dá trénovat jak doma, tak venku. Nácvik různých triků je jako dělaný pro dlouhé zimní večery, zaměstnáte při něm psa i sebe.  Začátečníkům doporučuji nejprve nějakou dogdancingovou akci navštívit a udělat si obrázek, jak to tam chodí. Snadnou cestou k závodům je stát se členem „tanečního“ klubu. U nás v současnosti funguje jediný takový klub, a sice Dog Dancing Club Czech Republic. Právě ten pořádá oficiální závody, na kterých mohou vedle pokročilých soutěžit i začátečníci. Členství v klubu sice není podmínkou účasti na závodech, ale jako člen ušetříte na startovném. Jediné, co potřebujete, je vyřídit si tzv. výkonnostní knížku na zapisování bodů pro postup do vyšší kategorie.

Co musí splňovat pes, aby se mohl stát profesionálním "tanečníkem"?

Aby mohl závodit, musí být pes minimálně 12 měsíců starý, zvyklý na rušnější prostředí a schopný zvládat základní poslušnost i v hluku a shonu. Plemeno nehraje roli, soutěže jsou otevřené pro psy s PP, bez PP i křížence. Výjimkou je mistrovství světa, kterého se smí účastnit pouze psi s PP, a to ve všech kategoriích.
Oblíbenou českou specialitkou jsou dogdancingové zkoušky. Dá se jich složit celkem 12 a letos se jich konalo něco kolem tisícovky! Zkouška probíhá tak, že pes v časovém limitu předvede předepsané cviky, rozhodčí jeho výkon ohodnotí body, úspěšné týmy dostanou kokardu a poté i různé tituly. Na rozdíl od zkoušek si na závodech můžete cviky do sestavy zvolit sami, kreativitě se zde meze nekladou.

                                     

Jací psi se na dog dancing nejlépe hodí?

Za tu dobu, co se dogdancingu věnuji, se na soutěžích setkávám hlavně s různými ovčáckými plemeny (němečtí, australští…) a border koliemi nebo šeltiemi. Tato plemena pochopitelně nejsou žádným překvapením, jsou známá pro svou bystrost a učenlivost. Dogdancing se ale mohou naučit všechny rasy. Důkazem je třeba tým ruských psovodů, který velmi úspěšně závodí s novofundlandským psem a cane corso. Já mám naopak maličké pejsky – čivavy. Lidé je často podceňují, ale přitom jsou schopné porážet i daleko větší psy. Záleží hlavně na šikovnosti psovoda. Je jen na něm, jak dokáže psa vycvičit a jak se s ním sehraje.

Musí pes slyšet rytmus a melodii, nebo ve skutečnosti reaguje jen na povely?

Psy hudba skoro vůbec nezajímá, což je výhoda, protože nejsou vybíraví a zatančí si s vámi na jakýkoli žánr od hip hopu po dechovku J Reagují pouze na psovoda. Pokud se během vystoupení zaměříte jen na pána, všimnete si, že ve většině případů na psa neustále potichu mluví nebo mu gesty naznačuje, co má dělat.  Zásadní je umět vhodně načasovat povely, aby přesně seděly do hudby. Jedině pak to vypadá, že pes skutečně "tancuje".

Naučí se dogdancing každý pes, nebo jste se setkala i s vyloženě netalentovanými případy?

Úplně každý pes je schopný naučit se jednoduchou sestavu. Je jasné, že pokud se tomuto sportu chcete věnovat vrcholově, musí mít váš čtyřnohý partner přeci jen „něco navíc“. Já trénuji a vedu různé semináře už několik let a zatím jsem se s vyloženě nešikovným psem nesetkala. Občas ale narážím na nenadané páníčky :) Lidé psovi často neumí vysvětlit, co po něm vlastně chtějí, a neúspěch pak svádějí jen na něj. Tvrdí, že je hloupý, a přitom to bývá spíš naopak. Je důležité uvědomit si, že každý potřebuje individuální přístup. Co platí na jednoho, druhému nic neříká. Trpělivým přístupem dokážete vycvičit i takového psa, do kterého by to nikdo neřekl.

Vanda o dogdancingu mluví tak pěkně, až má člověk chuť hned se do něj pustit, že? Je to sport pro každého, kdo má zmiňovanou trpělivost, tak neváhejte a začněte trénovat – třeba ve vašem čtyřnohém příteli dřímá příští mistr.

Související články

Psi a kočky ve světě III: Psi na Srí Lance

Srí Lanka – dovolenkový ráj v jihovýchodní Asii, pro cestovatele země zaslíbená. Domluvit se anglicky tam není problém, ceny jsou vcelku nízké, domorodci jsou chudí, ale přátelští… Milovníkům psů se tam však naskýtá kromě pohádkových panoramat i smutný...

Mazlení s kočkami může i léčit

Domácí mazlíček přináší radost, to ví každý, kdo s nějakým žije v jedné domácnosti. Svojí hravostí a nepodmíněnou láskou nás často odpoutá od stresujících myšlenek a povinností. Učí nás žít tady a teď, soustředit se chvíli na přítomnost. Možná i to je...

Psí historie IV.: Bobbie

V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Bobbie ušel neuvěřitelných 4000 kilometrů, aby se vrátil ke své rodině.

Kočičí rekordy

Stejně jako psích rekordmanů, i těch kočičích najdeme dost. Víte třeba, jaký je rekord v počtu koček žijících pod jednou střechou?

Psí rekordy

Zajímá vás, jak velký je nejvyšší pes, jak malý je zas ten nejmenší, nebo třeba kolik míčků si pes dokázal nejvíc nacpat do pusy? Mezi těmi klasickými rekordy jako je věk nebo velikost najdeme i pár kurioznějších, pojďme se na některé z rekordů podívat.

Kočičí stromy a škrabadla

Každému chovateli kočky je jasné, že chlupáč potřebuje nějaké to své místo, kde se bude cítit v bezpečí, kde může lenošit, hrát si, škrábat a lézt. Ne každá kočka si škrabadlo nebo strom oblíbí, ale pokud ta vaše patří mezi jejich milovníky, nastává...

Záhada kočičího předení

Každý, kdo má kočku doma, si jistě uvědomuje její blahodárný vliv. Když je vám smutno nebo máte starosti, není nad to, když se vám vrnící klubíčko usídlí na klíně nebo vás začne masírovat drápky. Věděli jste ale, že vrnění má na lidské tělo významný...