Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – závěr
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
V některých oblastech Nového Zélandu jsou již kočky zakázanými mazlíčky a za několik desítek let už tu možná nenarazíte na jedinou v celé zemi. Zajímá vás, co k tomu Novozélanďany vede?
Novozélanďané kočky milují. Dokonce téměř v polovině domácností na tomto kontinentu, alespoň jednu najdete a odpovědnost za ně berou velmi vážně. Například novozélandská Společnost pro prevenci krutosti na zvířatech doporučuje domácí kočky kastrovat a zdůrazňuje, že by na své mazlíky obyvatelé neměli zapomínat ani při krizovém plánu, například v případě zemětřesení.
Regiony a města se v nařízeních a doporučeních ohledně chovu koček liší. Velmi často se v nich objevuje nařízení kastrace koček neurčených pro chov, nutnost mikročipu, objevují se i omezení počtu koček na domácnost nebo zákaz volného pohybu koček venku přes noc.
Obvykle se jedná o opatření sloužící k ochraně samotných koček, prevenci zdravotních rizik, nenarušování klidu sousedů a ochrany původních ptačích populací. A právě kvůli ochraně nejen ptáků chce regionální koncil obce Omaui, ležící na Jižním ostrově, kočky zcela zakázat. Momentálně musí být všechny kastrované, registrované a mít mikročip a pořizování dalších koček bude zakázáno.
Jak jistě každý ví, kočky jsou přirozenými lovci a zde zásadně přispěly k vyhubení několika desítek ptáků, plazů a savců. Podle odborníků na biodiverzitu, by jejich nepřítomnost pro tamní přírodu, znamenala obrovské zlepšení. Tento lokální návrh navazuje na novozélandský plán, zbavit se do roku 2050 řady nepůvodních predátorů, jako jsou kočky, krysy, potkani nebo lasičky.
Každopádně Omaui není první oblastí, která chce kočky zakázat. Například na ostrově Kapiti jsou zakázány už od roku 1934 a největší novozélandské město Auckland, má zavedené pravidlo, podle nějž je každá neočipovaná kočka, odchycená v ekologicky cenné oblasti, utracena.
Smutnou pravdou je, že kočky opravdu velkou měrou přispívají k hubení druhů. Podle studie zveřejněné v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences se jim podařilo za pouhých 500 let přispět po celém světě k vyhubení 63 druhů zvířat. Nejvíce ohrožené jsou pak ostrovní druhy jako na Madagaskaru nebo Novém Zélandu. Když do jejich izolovaného prostoru vnikne cizí predátor, v tomto případě kočka, nemají žádnou šanci.
Z toho důvodu už lze pochopit, proč Novozélanďané, i přes jejich lásku ke kočkám, chtějí tuto “cizí šelmu” ve své zemi eliminovat. Ale je toto správným řešením? Co myslíte?
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...