Tento psík je malý závisláček. Svému majiteli je bezmezně oddaný a udělá vše, aby mu zvedl náladu. Ne nadarmo se mu také říká antidepresivní pes. Koneckonců, mnoha lidem se úsměv na tváři objeví jen při pohledu na něj.
Původně byl Belgický grifonek určen k lovu krys a hlídání stájí s koňmi. Dnes už ale hraje pouze roli společníka a rodinného psa, na což se povahou velmi hodí. Proslavil se i díky královně Marii Antoinettě, která si toto plemeno oblíbila. I u nás, ačkoli nejde o nejpopulárnější psy, najdete více jak deset chovatelských stanic.
Také ho nelze nazvat klasickým psím krasavcem, i když mnoha lidem jistě učaruje. Jde o minipsíka s hrubou rovnou srstí a pro něj typickým “plnovousem”, který by váhou neměl překročit 6 kg. Hlavu má při pohledu z boku téměř zcela placatou a často toto plemeno mívá předkus. Jistá roztomilost mu ale jistě nejde upřít.
Povahou je to skvělý parťák. Na svém majiteli si rychle vypěstuje silnou závislost. I přesto má ale ostražitou a nebojácnou povahu. Je živý a veselý, dění kolem sebe vydrží sledovat celý den. Rád se zapojí i do dětských her a ne vždy zcela ohleduplné nápady dětí toleruje většinou v klidu. Hodí se i na různé psí sporty jako agility nebo dogdancing, k čemuž má vlohy díky své inteligenci a učenlivosti. Dobře obecně vychází i s ostatními psy, nebývá totiž příliš dominantní.
Nehodí se ale jen do velkých rodin. Perfektním společníkem dokáže být i osamoceným lidem. Často se o něm mluví jako o antidepresivním psu. Pokud ho máte doma, možná jste si všimli, že se vám vědomě snaží zlepšit špatnou náladu. Rád dělá různé šaškárny pro vaše pobavení, ale pozor, pokud ho kvůli nějaké lumpačině okřiknete, dokáže se taky pěkně urazit. Škodí mu i příliš rázná výchova a nedostatek komunikace. V takových případech se začne uzavírat do sebe a nebude prospívat.
Na výchovu, pokud je vedena tolerantně k jeho povaze, jsou jinak nenároční. Motivací je pro ně radost páníčka. Díky jejich bezmezné lásce a těšení se z vaší přítomnosti, nehrozí ani to, že by vám na procházce utekli. I proto mohou být výbornou volbou, jako první pes pro dítě, které se teprve učí zodpovědnosti a výchově mazlíka. Povahově jsou si blízcí a jistě se z nich během chvíle stanou nejlepší kamarádi a neoddělitelná dvojka.
Výhodou tohoto plemene je i fakt, že při správné péči téměř nelíná. Je k tomu ovšem potřeba pravidelné kartáčování a kvalitní strava. Největší pozornost potřebuje jeho obličej. Dlouhé chlupy kolem tlamy je třeba udržovat nezacuchané, potřeba je i pravidelně vytírat okolí očí a tlamy a vytrhávat chlupy vyrůstající z koutků očí.
Dalším plusem je, že jako plemeno netrpí žádnými dědičnými poruchami ani závažnějšími nemocemi. Je ovšem potřeba uzpůsobovat množství příjmu potravy jeho aktivitě, protože obezita mu, koneckonců jako každému psovi, neprospívá a může mu způsobit vážné zdravotní komplikace.
Máte doma tohoto klauna v psím těle? S ním je asi těžké udržet si špatnou náladu, že?
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
