Ačkoli se vzhledem a do jisté míry i povahou podobají norským lesním a mainským mývalím kočkám, nejsou sibiřské kočky tolik populární. Mimo Rusko a bývalé země východního bloku je totiž celkem málo známá a nevyskytuje se příliš často. U nás ovšem máme dobrou (i když ne zrovna nepočetnou) chovnou základnu.
O původu sibiřské kočky se toho moc neví. Předpokládá se ale, že na Sibiři se tyto krásné kočky s huňatými ušními štětičkami a lesklou polodlouhou srstí vyskytovaly už od nepaměti. Jejich předky zřejmě budou angory nebo norské lesní kočky, které se smísily s místními domestikovanými domácími kočkami s krátkou srstí.
Ve srovnání s norskou lesní kočkou má ta sibiřská výrazně kulatější a kratší hlavu. Obě plemena ale spojuje jejich vášeň ke šplhání. U sibiřské kočky neuspějete s dotěrným mazlením, i když pozornost, péči i hlazení si užívá. Za každé okolnosti se ale snaží udržet si svou důstojnost. Dokáže být dobrým parťákem psovi i dětem, pokud se určí hranice a kočka bude mít svůj prostor a klid. Má totiž klidnou a příjemnou povahu. Díky svému divokému původu ovšem nejen že je to kočka otužilá, je i dosti vynalézavá a samostatná. A na rozdíl od většiny ostatních plemen se nebojí vody.
Výhodou tohoto chlupáče je, že jeho srst je samočistící, odpuzující vodu i nečistoty. Péče o ni tedy nezabere mnoho času. Naopak nadměrné kartáčování by ji mohlo poškodit a uvolnit příliš mnoho podsady. Bohatě stačí vykartáčovat ji jednou týdně a pročesat kritická místa, kde jsou tendence k tvoření chomáčů, jako za ušima, na hrudi nebo mezi předníma i zadníma nohama. S norskou lesní kočkou je spojuje i styl línání, tedy intenzivní, ale krátké pouštění chlupů na jaře. To je jediný čas, kdy kožíšek potřebuje zvýšenou péči, aby se uvolněné chlupy z podsady nezapletly do krycí vrstvy srsti.
Za ideál krásy se u tohoto středně velkého osvaleného plemene považuje krátká trojúhelníková hlava s širokým nosem. Na rozdíl od mainské mývalí a norské lesní kočky můžete sibiřskou kočku potkat nejen v přírodních barvách, ale například i v čokoládové či lilové barvě. Vyskytuje se i s himalájskými odznaky, ta už je ale uznávaná jako sesterské plemeno něvská maškaráda.
Máte někdo srovnání sibiřské a norské lesní kočky? V čem se nejvíce podobají a v čem se naopak zcela liší?
Ježci a podzim už k sobě neodmyslitelně patří. Spousta z vás si při pohledu na ně pomyslí: Chudáci, možná nestihnou zazimovat, co když potřebují teplo a jídlo? Také jsem tak přemýšlela – až do loňského podzimu. Dnes mi při pohledu na ježka prolétne...
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
