S africkým Somálskem kupodivu nemá toto plemeno nic společného. Milovníky koček po celém světě přitahuje především jeho divoký vzhled a povaha výrazně zaměřená na člověka.
Somálská kočka, neboli Somali, je dlouhosrstou varietou kočky habešské, jednoho z nejstarších plemen koček na světě. Sama ale nijak zajímavou nebo dlouhou historii nemá. Ačkoli nese jméno po africké zemi, první somálské kočky se narodily ve Spojených státech a Amerika se také nejvíce zasloužila o jejich uznání.
Jejich vznik byla ale vlastně náhoda. Chovatelé habešských koček byli občas nepříjemně překvapeni, když se jim ve vrhu objevilo jedno nebo více polodlouhosrstých koťat. Ze začátku se z vrhu vyřazovala a darovala, později ale zájem o ně vzrostl a chovatelé se rozhodli habešské kočky s polodlouhou srstí začít šlechtit za účelem vzniku nové variety. Koncem 60. let pak bylo plemeno uznáno řadou chovatelských sdružení.
Nebude asi překvapením, že charakterem se somálské kočky nijak výrazně neliší od habešských. Nejvýraznějším charakterovým znakem obou plemen je jejich velká potřeba pozornosti a kontaktu s člověkem. Samotou opravdu trpí a v nouzi vezmou zavděk i společnost jiné kočky či dokonce psa, i když to prostě není ono. S pořizováním dalších zvířat ale pozor, některé somálské kočky mohou začít žárlit.
Ačkoli jde o klidná zvířata, jsou to pěkní extroverti, kteří dávají o svojí přítomnosti dostatečně vědět, i když siamkám se v tom nevyrovnají. S koťaty si užijete spoustu legrace. Jsou hodně aktivní a hravá a ráda při hře přebírají iniciativu. Buďte ale připraveni na to, že ráda šplhají. Pořiďte jim proto dostatek škrabadel a kočičího nábytku dřív, než zlikvidují ten váš. Jsou to nesmírně inteligentní, chytré a zvědavé kočky. Vše nové projde jejich podrobnou inspekcí, a to od nákupu až po hosty. Jsou to malé všetečky, před kterými nic neskryjete.
Ačkoli somálky vyžadují spoustu pozornosti, s jejich kožichem to tak horké není. V dobrém stavu ho udržíte s minimální péčí. Srst má hladkou strukturu, nemá proto vlohy příliš cuckovatět. Její původní barvou je divoké zbarvení (ruddy), postupně ale vznikly i další atraktivní barvy. Všechny ovšem mají nápadný ticking - na jednotlivých chlupech se základní barva srsti střídá se dvěma nebo třemi tmavšími proužky, stejně jako třeba u divokého králíka. Zajímavé je, že somálská koťata mají při narození srst tmavou a pomalu zesvětluje až při dospívání. Do konečné barvy a hlavně tickingu mohou dorůst třeba až ve dvou letech.
Máte s tímto plemenem zkušenosti? Ačkoli já jsem spíš na takové ty samorosty, tito malí hebouncí závisláčci mi docela učarovali. Pro osamocené duše dokážou být dobrými společníky, kteří dokáží zaplnit prázdný byt.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
