Křečci, morčata i osmáci už vás nudí, nebo na ně prostě nemáte dostatek času? Rádi byste nějakého neokoukaného mazlíčka, kterého doma nemá každý druhý? Třeba pro vás bude to pravé ježek bělobřichý. Je to samotář aktivní převážně v noci.
Ježků se doma chová několik druhů. Tím nejrozšířenějším je právě ježek bělobřichý neboli africký trpasličí ježek. Tento ne zrovna tradiční domácí mazlíček, i když čím dál oblíbenější, se v zajetí dožívá až 9 let a váží jen 300 - 700 g. Tento druh je mezi chovateli oblíben zejména kvůli své mírné povaze a celkem snadnému chovu. Snadno totiž zkrotne, bez problému si zvykne na braní do ruky a není nijak kousavý.
Na rozdíl od většiny domácích mazlíků chovaných v kleci či boxu, jako jsou králíci, křečci či morčata, je ježek samotář. Musíte ovšem počítat s tím, že nejvíc aktivní je v noci. Přes den spí a probouzí se až navečer. V dnešní uspěchané době je tak toto nezávislé roztomilé zvířátko ideálním mazlíkem pro pracující. Naopak kvůli noční aktivitě a bodlinám se zas tak úplně nehodí pro děti.
Zatímco někteří ježečci jsou poměrně klidní, jiní jsou schopní celou noc proběhat. Stejně tak se u různých jedinců může lišit i doba buzení. Zatímco jeden se může začít probouzet už kolem šesti odpoledne, jiný bude chrnět až do půlnoci.
Mohlo by vás zarazit, že ježek bělobřichý nehybernuje, jak jste zvyklí u toho, kterého potkáváte v přírodě. Zimní spánek je pro tento africký druh naopak nebezpečný a může končit i smrtí. Další věc, co by vás u tohoto pichlavého mazlíka mohla překvapit, je jeho zvyk házení sliny na záda. Zatím se pořádně neví, proč to vlastně dělá. Souvisí to ale se seznamováním s novými pachy a chutěmi. Nejčastěji to také uvidíte u mláďat. Co vás naopak jistě nepřekvapí, je skulení se do klubíčka, když se ježek cítí ohrožený. Co možná ale nevíte, je, že u toho vrčí, funí a nadskakuje.
V pubertě si s takovým ježkem užijete svoje. Během dospívání několikrát mění bodliny, což je pro něj velmi nepříjemné a bývá při tom taky pěkně protivný. Rapidně zhorší svoje chování, ale po výměně se zas všechno vrátí do normálu.
Pokud se rozhodnete pořídit si domů malého bodlináče, určitě se vyplatí koupit si ježečka s rodokmenem, koneckonců jako u každého zvířete. Jako mazlíček se totiž chová docela krátce a jeho současná populace je téměř z 90 % příbuzensky provázaná. S pářením se tak musí postupovat opatrně, aby se co nejvíce minimalizovala možnost dědičné vady.
Jak už bylo řečeno, ježci jsou nezávislí samotáři. Povahově bývají přirovnáváni ke kočkám. Jsou to nezávislí svobodomyslní tvorečkové, kteří se ale většinou upnou k jednomu člověku, kterému pak bezmezně důvěřují. Tato důvěra je ale velmi křehká a lehce o ni přijdete, třeba jen podáváním léků nebo nějakou neopatrnou manipulací.
Ač je to samotář, je důležité s ježečkem trávit každý den dostatek času. Především pak v mládí, aby si na vás zvykl. Mladému ježkovi je třeba denně připomínat lidskou ruku a kontakt s ní. U starších jedinců už taková potřeba kontaktu není, pokud má vše, co potřebuje. Tedy kvalitní krmivo, kterým jsou kromě hmyzu kočičí granule a kapsičky, dostatek prostoru a hračky k vyžití.
Máte doma ježečka? Jak je to s jeho povahou, opravdu připomíná kočku?
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Jestli se letos chystáte na dovolenou k moři, tak vám zaprvé závidím a zadruhé pro vás mám pár užitečných pejskařských rad:
Vážně, není. Kulajdu sprchuji bez boje a naučím to i vás.
Už jsem tady zmiňovala, jak mi jeden veterinář řekl, že v Praze je víc pohotovostí pro zvířata, než pro lidi. Prolétla jsem internet a udělala pro vás seznam nejen pražských nonstop ambulancí seřazený abecedně podle jednotlivých měst z různých koutů...
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Zase jednou jsem se dozvěděla něco nového. Vy jste věděli, že pitbul vlastně vůbec není uznané plemeno?
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Není zas tak neobvyklé, že v období dospívání změní váš pes barvu. Jenomže co když váš dospělý pes přijde domů s barevným přelivem?
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně:
